KROMĚŘÍŽ: ZA TAJEMSTVÍM PODZEMÍ

K nové expozici musíte sestoupit do studeného kamenného sklepa kapitulního domu, ve kterém se muzeum nachází. Všechno ztichne a nad vámi se najednou jakoby rozestře tíha celého města. Expozice bude bavit i děti. 

Muzeum Kroměřížska za poslední roky dost prokouklo. Ocitli jsme se opět na místě, kde lidé dělají svoji práci srdcem a s neutuchajícím nadšením chtějí předvést to nejlepší ze svého oboru. Hned u vstupu nás vítá usměvavá paní na recepci a vysvětluje, co je zrovna k vidění. Ze stálých expozic Památník Maxe Švabinského a Historie ukrytá pod dlažbou města si vybíráme tu pod povrchem a už se hrneme do sklepení.

K nové expozici musíte sestoupit do studeného kamenného sklepa kapitulního domu, ve kterém se muzeum nachází. Všechno ztichne a jakoby se nad vámi najednou rozestřela tíha celého města.

Dole ve sklepení se rozsvěcují světla, procházíte mezi vitrínami a exponáty a nasáváte atmosféru dávnověku. Expozice je rozkročená snad po celé historii města, stopy vedou až do pravěku. Najdete tady šperky, nástroje i nádobí z každého období. Mezi nimi tiše svítí dotykové obrazovky s perfektně zpracovanými materiály, kde se dozvíte, jak se tehdy žilo.

„Máme tu i pravý a nefalšovaný poklad,“ láká nás kurátorka za tajemstvími expozice. A opravdu. Ve zdobené truhličce tu leží historické šperky a mince. Přesně takhle by měl poklad vypadat. „Našel se v židovské části města při rekonstrukci měšťanských domů a označuje se jako židovský poklad.“ Zatímco ve středověku si lidé na horší časy schovávali mince a šperky, v pravěku by pokladem byly nepovedené nebo polámané šperky a nástroje, které si lidé nejspíš schovávali, aby z nich mohli časem zase něco vyrobit. A dnes? Jak by asi vypadal poklad, který by tu zůstal po nás?

V podzemí muzea je také model města, který ukazuje, jak Kroměříž vypadala v 19. století. Je tu středověká jímka, která baví hlavně děti, je tu hrnčířská pec a je tady i černá kuchyně, která kdysi bývala v každém měšťanském domě. Dnes už byste takovou našli jenom tady v muzeu.

Cestou na povrch jako byste prošli bránou času. Svítí sluníčko, kolem vás je naše normální a běžné 21. století. Jestli máte chuť, zajděte se ještě podívat na aktuální výstavu nebo se jenom tak projděte historickým podloubím kroměřížského náměstí. Tak co, líbilo?