Kdo z nás místních nestál poprvé na lyžích na Trojáku? Lyžařské svahy tady jedou každoročně a zalyžují si jak začátečníci, tak pokročilí. Dneska ale opustíme bílé pláně a schováme se pěkně do teploučka, do Hostince Na Trojáku.
Takhle přívětivé to tady nebylo vždycky. Hostýnské hory byly na své poměry neprostupným pohořím a silnice, která spojovala Valašsko a Hanou se tu začala budovat teprve v roce 1925. Díky ní se Hostýnky staly nejen lépe dostupnými pro dopravu, ale také pro turisty. Hostinec Na Trojáku se stal jedním ze základních táborů.
Už od roku 1939 se sem chodí na guláš s rohlíkem, na borůvkové knedlíky, na pečená kolena nebo jenom na Tatranku a Kofolu. Uvnitř vás přivítá stůl štamgastů, milá paní výčepní a za okénkem do kuchyně také kuchařka. Když jsme se k nim stavovali, bylo ještě před zimní sezónou a tak obě nabíraly síly na zimní rodeo. Aby ne, když je pěkně, protočí se tu za den stovky lidí. A to je nějakých porcí guláše.
Jestli Hostýnky něco umí, pak je to vážit si míst, která mají duši. Typická horská hospoda, jako je ta na Trojáku vás přivítá válečkem na stěnách, plnými talíři a lavicí u výčepu, kde byste rádi strávili pár příjemných chvil u dobře natočeného piva.
Troják je skvělé výchozí místo pro výlety po Hostýnkách. Doveze vás sem autobus z Přerova, Bystřice i Vsetína a můžete tak poznávat pravé srdce našeho pohoří. Vydejte se na Marušku, přes kopce až na hrad Lukov nebo krásnou horskou magistrálou do Chaty Tesák a odtud na Rusavu za Portáši nebo na majestátný Hostýn. Ostatně, míst, kam se jednadvacáté století vkrádá jenom pomalu, najdete cestou hned několik. Nenechte si je ujít.
Ruch města najednou utichne, nejsou slyšet auta projíždějící po hlavním tahu, na stromech cvrlikají ptáci a kroky se rozléhají na kamenné dlažbě malého náměstíčka.
Kdysi tady býval zámecký pivovar. Pak školka, pak sklad. A teď? A teď je tady restaurace, kde se vaří z opravdových surovin a maggi v kuchyni nejspíš nepotkáte.
Noblesní éru Belle Époque připomíná honosné průčelí holešovského kina Svět, které uzavírá náměstí Dr. E. Beneše. K dotvoření atmosféry přispívá také kavárna Biograf café a to je právě náš dnešní cíl.
Cidre99 poznáte na první dobrou, protože není vůbec sladký. S cidery z běžných obchodů nemá moc společného. Suchá a svěží chuť perlivého jablečného vína může zpočátku trochu překvapit.
Čistý a moderní interiér jakoby maličko skrýval kouzlo starého koloniálu. To bude asi těmi dózami plnými oříšků, voňavých čajů a kávových zrnek.
Jedna z nejlepších kaváren ve městě. Jednoduchý princip postavený na skvělé kávě, poctivých dezertech, atmosféře a sem tam nějaké té hudbě v podloubí domu ze 17. století tak nějak perfektně funguje.
Až pojedete přes Záhlinice, malou vesničku kousek od Hulína, zbystřete. Na konci je nenápadná odbočka, za kterou uvidíte štíhlý komín místního pivovaru. Je to neobyčejné místo s neobyčejnou historií.
Starosvětská kavárna se krásně hodí k poklidné holešovské atmosféře.
Mlsná nás zlákala na domácí dorty do cukrárny Amadeus, která leží v přízemí, ale abychom vás neochudili o zážitek z celého domu, prošli jsme si pěkně i hotel a hostel.
Chata Na Tesáku má atmosféru, kterou byste nevyrobili ani s nejlepším architektem.
Maličký kroměřížský pivovárek má velkou duši, kterou stojí za to poznat.
Je to přesně ten typ hospody, kam si chcete udělat výlet v neděli v poledne...
Až někdy budete v Bystřici pod Hostýnem a budete mít pocit, že byste nutně potřebovali kávu, čaj nebo něco dobrého, zastavte se v kavárně U Růženky.
