Když jsme psali článek o stříleckém hřbitově, pršelo. A byla hrozná zima. Potřebovali jsme se trochu zahřát, dát si čaj, a také něco dobrého na zub. Střílky mají něco kolem 600 obyvatel, takže jsme čekali spíš utopence v obecní hospodě. Jaké bylo naše překvapení, když jsme vešli do Tilaku. Vegetariánská restaurace, kde opravdu hodně přemýšlí o tom, co vám přistane na talíři.
Klenuté stropy tu zbyly po zámeckém pivovaru. Se zámkem je prý tento prostor propojený podzemními chodbami. Teď v zimě je tady příjemně teplo a cihly všude kolem se krásně hodí k hořícímu krbu. Kde se tu tahle restaurace vzala?
Jestli jste někdy slyšeli o kosmetice Purity Vision, možná jste netušili, že se vyrábí přímo ve Střílkách a že ji založili Vladimír a Shanti Lusíkovi. A jsou to právě oni, kdo se svým týmem stojí také za touhle vynikající restaurací. Stejně jako při výrobě kosmetiky, hledají i v kuchyni přírodní a pro tělo přirozené kvalitní suroviny. Při cestách po světě totiž sbírali nejen recepty na kvalitní kosmetiku, ale také na tu nejlepší pizzu, těstoviny nebo polévku.
Přes poledne tu vaří menu, které ocení i bezlepkáři, vegetariáni nebo lidé, kterým nedělá dobře mléko. Bývá tu dost plno. Většinu poledních strávníků tvoří lidé, kteří v Purity Vision pracují. Nosí si s sebou hrníčky na kávu a po obědě si dávají latté nebo espresso z kávy, která se praží přímo v restauraci.
My si dáváme zázvorový čaj, ohříváme si zkřehlé ruce a nad talířem staročeské lepenice s tofu si s Vladimírem povídáme o tom, jaké to je provozovat bio vegetariánskou restauraci v maličkých Střílkách, o tom, odkud se berou ta nejlepší rajčata a jak se dělá jihoitalská bezlepková pizza.
Venku zatím vysvitlo sluníčko, mraky se roztrhaly a slunce se teď odráží v kalužích na zemi. S plným bříškem se spravilo i počasí a ve Střílkách je teď pro změnu zase krásně. Až půjdete na Cimburk, na hřbitov nebo jenom tak pojedete kolem, stavte se na skvělou pizzu, na kávu nebo na dezert. Je to příjemné a dobré, ověřili jsme to.
Ruch města najednou utichne, nejsou slyšet auta projíždějící po hlavním tahu, na stromech cvrlikají ptáci a kroky se rozléhají na kamenné dlažbě malého náměstíčka.
Jestli v Hostýnkách existuje místo, kam rozhodně musíte, jsou to kopce Troják a Tesák.
Noblesní éru Belle Époque připomíná honosné průčelí holešovského kina Svět, které uzavírá náměstí Dr. E. Beneše. K dotvoření atmosféry přispívá také kavárna Biograf café a to je právě náš dnešní cíl.
Cidre99 poznáte na první dobrou, protože není vůbec sladký. S cidery z běžných obchodů nemá moc společného. Suchá a svěží chuť perlivého jablečného vína může zpočátku trochu překvapit.
Čistý a moderní interiér jakoby maličko skrýval kouzlo starého koloniálu. To bude asi těmi dózami plnými oříšků, voňavých čajů a kávových zrnek.
Jedna z nejlepších kaváren ve městě. Jednoduchý princip postavený na skvělé kávě, poctivých dezertech, atmosféře a sem tam nějaké té hudbě v podloubí domu ze 17. století tak nějak perfektně funguje.
Až pojedete přes Záhlinice, malou vesničku kousek od Hulína, zbystřete. Na konci je nenápadná odbočka, za kterou uvidíte štíhlý komín místního pivovaru. Je to neobyčejné místo s neobyčejnou historií.
Starosvětská kavárna se krásně hodí k poklidné holešovské atmosféře.
Mlsná nás zlákala na domácí dorty do cukrárny Amadeus, která leží v přízemí, ale abychom vás neochudili o zážitek z celého domu, prošli jsme si pěkně i hotel a hostel.
Chata Na Tesáku má atmosféru, kterou byste nevyrobili ani s nejlepším architektem.
Maličký kroměřížský pivovárek má velkou duši, kterou stojí za to poznat.
Je to přesně ten typ hospody, kam si chcete udělat výlet v neděli v poledne...
Až někdy budete v Bystřici pod Hostýnem a budete mít pocit, že byste nutně potřebovali kávu, čaj nebo něco dobrého, zastavte se v kavárně U Růženky.
