Kroměřížský rodák, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský, se v chudém domku u náměstí narodil v roce 1873 mladičké šestnáctileté Marii Švabinské. Jeho otcem byl student Jan Novotný ze selské rodiny z nedalekých Klenovic, který byl u Švabinských ubytován jako student. Milenecký poměr i nečekané těhotenství bylo nepříjemným překvapením pro obě rodiny. Ze svého otcovství se Jan vyvázal částkou 500 zlatých, a přestože později usiloval o to, aby se mohl se svým synem setkat, Maxmilián o to nestál. Mimo jiné mu nikdy neodpustil matčinu společenskou izolovanost, která ji jako neprovdanou matku v provinční Kroměříži na deset let prakticky uvěznila doma.
Malý Max vyrůstal spíš v ženském prostředí, které v něm probudilo citlivost, jemnost a vnímavost ke krásám přírody, barev i života samotného. Díky nebývalému talentu, jaký u dětí v chudých rodinách málokdy někdo podchytil, už v 10 letech vystavoval v kroměřížské lékárně. Za podpory několika mecenášů Max vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u českého symbolisty Maxmiliána Pirnera, později studoval také u Julia Mařáka a Eduarda Karla.
V jeho dílech se v té době zrcadlila jinošská křehkost, fascinace jemnou krásou a rozpínavé chvění prvního vztahu se svou budoucí manželkou Elou Vejrychovou. Její portréty jsou plné barev, hry světel a stínů a symboliky přírodních motivů. Zobrazují její dívčí krásu a eleganci, kterou byl Švabinský uhranut. Jeho plátna hýří barvami, některá z nich jakoby vystupovala ze svých rámů a osvětlovala přítmí Památníku Maxe Švabinského v Muzeu Kroměřížska, kde si je můžete prohlédnout.
Stejným tempem jako vzkvétalo jeho malířské mistrovství a grafické schopnosti, uvadal však jeho cit k Ele. Souhrou podivných okolností se jeho novou múzou stala švagrová Anna, kterou najdete na řadě pozdějších obrazů i alegorií. Mezi ty nejjásavější, ze kterých přímo čiší živočišná energie a ohromení smyslností nového vztahu, je grafický triptych Touha – Pocit blaženosti – Rozkoš. Na něm je Švabinský vyobrazen s mladou a kyprou Annou jako v zahradě Edenu, skryti před zraky okolního světa a v dokonalé symbióze jeden s druhým i s faunou a flórou, která je obklopuje.
Celý tenhle fascinující příběh doporučujeme vyslechnout z úst průvodců v Památníku Maxe Švabinského. Je to vyprávění strhující nejen vášní pro umění, ale také životními kolotoči, které si s umělcem v období před první světovou válkou pohrávaly.
V Památníku mnohem lépe pochopíte velikost a mistrovství Švabinského díla spolu s drobnými detaily doby, ve které žil. Stejně jako se proměnoval Švabinského život, mění se i díla, která mu vychází z rukou. Od téměř naivních krajinek a portrétů přes vášnivé grafiky a velkolepá několikametrová plátna až k drobným grafikám a kresbám starého muže odpočívajícího v parku na pražském Chodově.
Na začátku jsme vám ale slíbili ještě překvapení v ulicích města, je to tak? Projděte proto přes náměstí k hotelu Octárna a vstupte jeho branou do areálu, kde kdysi stávaly domy, ve kterých Švabinský vyrůstal. Po pravé straně na vás zpoza jehličnanů vykouknou jásavé barvy pestrých lunet, které Švabinský připravil pro výzdobu Národního divadla. Do Prahy však nikdy nedoputovaly, a tak můžete jejich nadčasovou dokonalost obdivovat v mistrově rodné Kroměříži. Postavy na výjevech z českých dějin jakoby měly každou chvíli sestoupit ze zdi a ožít zahaleny pestrými barvami. Je to velkolepá podívaná.
Muzeum v Kroměříži je bezbariérové a nabízí řadu haptických prvků pro nevidomé.
Přijďte obdivovat současné umění do galerie nedaleko historického centra Kroměříže!
Rodinné muzeum plné starých pokladů v malebné vísce na okraji Chřibů.
Poznejte místo posledního odpočinku jedné z nejvýznamnějších německy píšících spisovatelek ve Zdislavicích.
Malebné městečko v podhůří Hostýnských vrchů vás překvapí svou atmosférou a zajímavou historií.
Secesní vodní elektrárna Na Strži stojí jen pár kilometrů od centra Kroměříže. Kdysi to býval technický unikát a dodnes je to krásné místo na procházku.
V Rymicích opravili dlouho chátrající hospodářký dvůr. Barokní památka nádherně uzavřela komplex lidových staveb a tvrze a je nádherným místem, které rozhodně musíte navštívit.
Objevte všechny hádanky a vzpomeňte si na příběhy, na které jste už zapomněli.
Vydejte se s námi na neobvyklou procházku po areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, který je nemovitou kulturní památkou a perlou secesní architektury.
Dnes jsme si pro Vás přichystali nový výlet, kterým jsme odstartovali nový obsah našich výletů s názvem „Toulky po Chřibech“.
Libosad, neboli Květná zahrada, patří k těm nejkrásnějším místům, jaké můžete v Kroměříži navštívit. Vydejte se sem na procházku jen tak nebo na komentovanou prohlídku zahrady či unikátní rotundy.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Elegantní a interaktivní expozice představuje sto let rozkvětu malého, ale významného města. Historii Kroměříže od roku 1848 po rok 1948 vypravuje výstava Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948.
Představujeme vám dnes světově unikátní, geniální a nepochopený časostroj Jana Lindušky, ukrytý v Muzeu Kroměřížska.
Jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.
V barokních kostelech jsou tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.
Koryčany jsou městečkem doslova prastarým. Až půjdete z náměstí Masarykovou ulicí, zpomalte své kroky a dobře se rozhlédněte. Právě tady se psala koryčanská historie jiným písmem – hebrejštinou.
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Procházíte – li v Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si všimnete zvláštní zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Barokní hřbitov ve Střílkách je unikátní architektonická perla, která se před turisty skrývá uprostřed Chřibů. Tajemný barokní hřbitov v horách ale rozhodně musíte navštívit.
Tentokrát se podíváme Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Marně si teď lámeme hlavu, jestli už jsme viděli hezčí skanzen.
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry (například Rytířský sál se širokou sbírkou zbraní) a muzejní expozicí. Je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem,..
