Na místě dnešní galerie bývaly konírny z roku 1850, po nich zámečnictví. Zchátralá budova se měla bourat a namísto ní tu měly vyrůst garáže. Cítil jsem ale, že když se tento prostor vyčistí, mohla by tu vzniknout dobrá galerie. Nakonec to dobře dopadlo. Konírnu nikdo nechtěl, takže jsem ji koupil a renovoval.
Prošel jsem spoustu galerií v Česku i ve světě, abych zjistil, jakou galerii vlastně chci vytvořit. Pátral jsem po tom, jak udělat galerii, ve které by umění opravdu vyniklo a prostory pro něj byly co nejpřívětivější. Inspirovala mě třeba Galerie Mánes a Nová síň, které stavěli výtvarníci. I díky nim jsem si uvědomil, že chci neutrální podlahy a bílé stěny, ve kterých se návštěvníci budou cítit příjemně, a ve kterých navíc bude umění moci vyniknout.
Původně jsem hledal prostor, ve kterém bych mohl mít svou sbírku umění. Má přes pět set kusů a jedním z pilířů tohoto mého koníčku je i to, že chci, aby umění viděli lidé. Rozhodl jsem se proto, že sbírka bude nahoře na půdě a dole že bude galerie. Snažím se být velmi aktivní. Jen v Česku jsem navštívil přes 130 ateliérů současných umělců a řadu z nich mám ve své sbírce. Věděl jsem tedy, že nebude problém je do Kroměříže dostat. Vznikly tu 4 výstavní sály, ve kterých probíhají 4 nezávislé výstavy. Já funguji jako dramaturg programu, vybírám umělce a k němu kurátora. Do jejich činnosti více nezasahuji a nechávám je využít prostor podle vlastních představ a cítění.
Aby byla galerie trochu víc autentická, dělám tady téměř každý čtvrtek večery s lidmi, kteří se umění věnují buď jako tvůrci, kurátoři nebo jakkoliv jinak. Byl tu matematik, který napsal matematický vzorec na malby Zdeňka Sýkory, byl tu kroměřížský rodák dirigent Netopil i bývalý ředitel psychiatrické léčebny doktor Koupil, který je velmi dobrým malířem. Ve velkých sálech vystavuji umělce, kteří už potvrdili, že je tak můžeme nazývat. Měřítkem je moje intuice, sleduji výstavy, navštěvuji ateliéry, tříbím si názor na to, že když dané umění uvidím za měsíc nebo za rok, bude to pořád dobré. Jsou věci, které se mohou líbit na první pohled, ale za pár dní nebo měsíců to vyšumí. Skutečné umění přetrvává.
Otevřít galerii v Kroměříži neznamenalo ani tolik odvahu jako příležitost. Na první výstavě byl obraz s názvem Kairos, který je bohem příležitosti. Záleží jen na nás, jestli podobné příležitosti umíme uchopit a využít. Věděl jsem, že pokud nebude o galerii zájem, získám alespoň skvělý prostor pro svou sbírku. Zájem je ale obrovský. Chodí sem místní, jezdí sem lidé z celé republiky, jezdí sem školy a studenti, pro umělce pořádáme sympozia, v Kroměříži máme vystaveno přes 400 výtvarných děl, které pravidelně zpřístupňujeme veřejnosti. Lidé si tu mohou sednout na zem, lehnout si do sedacího pytle a nechat na sebe umění působit. A to mnohdy úplně stačí. Baví mě lidi vytrhávat z běžného denního života něčím zajímavým.
O Galerii Pekelné sáně
Galerii Pekelné sáně najdete na Malém valu v centru Kroměříže. Založil ji mecenáš umění a podnikatel Josef Maixner, který ji v roce 2023 otevřel v rekonstruovaném objektu bývalých císařských koníren. Ve čtyřech sálech galerie se výstavy střídají v pravidelných výstavních blocích, každý čtvrtek sem můžete zajít na besedu s umělci nebo lidmi, kteří mají s uměním hodně společného. Sbírka Josefa Maixnera je rozprostřena také v dalších kroměřížských budovách, mezi nimi i ve Vile 1931 na Kojetínské ulici, kterou galerie pravidelně otevírá veřejnosti. V Pekelných saních se zouvá a je to klidný a přívětivý prostor, kde můžete mít neprosto nerušený kontakt s uměním.
Více informací o aktuálních akcích a výstavách hledejte na webu www.pekelnesane.cz nebo na facebooku galerie.
Informace o výstavách v galerii Pekelné sáně i o dalších výstavách v regionu sledujte v sekci Kalendář akcí.
Poznejte, jak dřív žili ochránci arcibiskupa a vystoupejte na zámeckou věž v Kroměříži!
Muzeum v Kroměříži je bezbariérové a nabízí řadu haptických prvků pro nevidomé.
Rodinné muzeum plné starých pokladů v malebné vísce na okraji Chřibů.
Poznejte místo posledního odpočinku jedné z nejvýznamnějších německy píšících spisovatelek ve Zdislavicích.
Malebné městečko v podhůří Hostýnských vrchů vás překvapí svou atmosférou a zajímavou historií.
Secesní vodní elektrárna Na Strži stojí jen pár kilometrů od centra Kroměříže. Kdysi to býval technický unikát a dodnes je to krásné místo na procházku.
V Rymicích opravili dlouho chátrající hospodářký dvůr. Barokní památka nádherně uzavřela komplex lidových staveb a tvrze a je nádherným místem, které rozhodně musíte navštívit.
Objevte všechny hádanky a vzpomeňte si na příběhy, na které jste už zapomněli.
Vydejte se s námi na neobvyklou procházku po areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, který je nemovitou kulturní památkou a perlou secesní architektury.
Dnes jsme si pro Vás přichystali nový výlet, kterým jsme odstartovali nový obsah našich výletů s názvem „Toulky po Chřibech“.
Libosad, neboli Květná zahrada, patří k těm nejkrásnějším místům, jaké můžete v Kroměříži navštívit. Vydejte se sem na procházku jen tak nebo na komentovanou prohlídku zahrady či unikátní rotundy.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Elegantní a interaktivní expozice představuje sto let rozkvětu malého, ale významného města. Historii Kroměříže od roku 1848 po rok 1948 vypravuje výstava Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948.
Představujeme vám dnes světově unikátní, geniální a nepochopený časostroj Jana Lindušky, ukrytý v Muzeu Kroměřížska.
Jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.
V barokních kostelech jsou tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.
Koryčany jsou městečkem doslova prastarým. Až půjdete z náměstí Masarykovou ulicí, zpomalte své kroky a dobře se rozhlédněte. Právě tady se psala koryčanská historie jiným písmem – hebrejštinou.
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Procházíte – li v Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si všimnete zvláštní zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Barokní hřbitov ve Střílkách je unikátní architektonická perla, která se před turisty skrývá uprostřed Chřibů. Tajemný barokní hřbitov v horách ale rozhodně musíte navštívit.
Tentokrát se podíváme Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Marně si teď lámeme hlavu, jestli už jsme viděli hezčí skanzen.
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry (například Rytířský sál se širokou sbírkou zbraní) a muzejní expozicí. Je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem,..