Za monumentální nádherou kostela v Ratajích

Člověk by Ratajemi jenom projel, ani by se nezastavil. Vždyť na jednu stranu od nich čeká celá velká Kroměříž se všemi chrámy, zámky, zahradami a kavárnami. A na druhou stranu, tam zase leží Hříběcí hory, zapomenuté a zatoulané. Odolejte volání města i dálek. Tady v Ratajích je kostel, který byste neměli propásnout.

Svým objemem, hmotou i celou tou novogotickou nádherou se na vesnickou náves kostel sv. Petra a Pavla prostě nehodí. O mnoho pater převyšují jeho věže celou okolní zástavbu. Stinné prostranství před kostelem jakoby se mělo otevírat do uliček Montmarteru nebo do křivolakých barcelonských promenád vonících mořem. A přitom stojí v Ratajích. Tisícové vesničce nedaleko Kroměříže.

Takhle pořádný kostel tady postavili nejspíš proto, že tu měli s kostely jen samé starosti. Ten první jim vyhořel a druhý na farníky málem spadl. Místní si proto asi řekli, že už mají špatných kostelů dost a postaví si jeden pořádný.

Stavět se začalo v roce 1861. Celý kostel si platili místní sami z milodarů. A už roku 1883 se tu sloužily první mše. Nový kostel stál rozhodně za to. Podle návrhu Gustava Meretta (který mimo jiné navrhl i budovu Justiční akademie v Kroměříže), tu vyrostl novogotický chrám. Štíhlé věže s fiálami, uvnitř lomené oblouky, rozeta nade dveřmi. Místo, kam se chodí rozjímat.

Projdete-li se kostelní zahradou, narazíte nejen na pohřební kapli, ale také na řady litinových a kamenných křížů vyrovnaných kolem zdi kostela. Ostatně, koukejte pod nohy, tady kdysi býval hřbitov.

O ratajském kostele se moc nemluví. Dokonce se o něm ani moc nepíše. Přitom je to jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.

  • Za monumentální nádherou kostela v Ratajích

V okolí také najdete