Když na konci 19. století přestala množství modlících se poutníků stačit křížová cesta umístěná na zdech baziliky Nanebevzetí Panny Marie na svatém Hostýně, začalo se mluvit o tom, že by měla být postavena také křížová cesta venkovní. Taková, která by korunovala svatohostýnské svahy, a u které by se mohla modlit procesí poutníků mnohem větší než dosud. Práce na nové křížové cestě začaly v roce 1900. Jednoduché klasicistní kaple s obrazy bystřického malíře pana Žůrka však nesklidily takový ohlas, jaký si místní farnost vysnila.
Aby se předešlo dalším nezdarům, pomluvám a posměchu, byl pro dekorování hostýnského vršku povolán architekt Dušan Jurkovič, který se už v té době věnoval slohu lidové secese. Nebyl by to však Jurkovič, kdyby nepojal Hostýn jako celek a nenavrhl celkové rozložení staveb na svatém kopci.
Už v roce 1904 tak začaly vznikat návrhy nové křížové cesty. Její podkovovitý tvar objímá severovýchodní svah vedle baziliky, ve spodní části se takřka noří do lesa, aby z ní v kopcovitém terénu zase mohla vystoupit mohutnou kamennou terasou a pokračovat až k poslednímu zastavení v rotundě pevně přimknuté ke kostelu.
Dušan Jurkovič, jehož rodina pobývala mimo jiné také na Rusavě, pojal hostýnská zastavení v duchu valašského stavitelství ozvláštněného vlivy moravského i slovenského folkloru. Už při svých předchozích pracích na Pustevnách totiž obdivoval fortelnost valašského roubeného stavění, pečlivě mapoval konstrukce kostelů i dřevěnic, sbíral lidové motivy a proměňoval je v moderní sloh zvaný lidová secese. Jestli někdo uměl vetknout dřevu duši, byl to právě Jurkovič.
Jeho křížová cesta na Hostýně tak tvoří 13 typově se odlišujících zastavení. Většinu jich tvoří otevřené kaple s oltářem a obrazem, zastřešené valbovými nebo štítovými stříškami z lazurovaných tašek. Pro výzdobu křížové stezky k sobě přibral umělce nejpovolanějšího - Jožu Úprku, jehož životní lásku byl folklor a jeho zobrazování.
Už tehdy však bylo jasné, že drsné povětrnostní podmínky Hostýna vyžadují zcela nový přístup k technickému provedení obrazů. Lámali si moudří muži hlavu, a nakonec s řešením přišel pan Škarda z Brna - navrhl, aby se obrazy vypalovaly na spodní stranu skla, které se následně pokryje emailem, podlepí azbestem a vzniklé plotny se pak cementovou malbou lepí do zdiva. Lidé se mohli obdivovat prvním obrazům, které byly neuvěřitelnou ukázkou jak uměleckého cítění, tak tehdejší technologie.
Co čert nechtěl, brzy se ukázalo, že ani tato technika neodolá hostýnským mrazům a větrům. Mezi jednotlivé vrstvy začalo zatékat a obrazy byly brzy znehodnoceny tak, že musely být sejmuty. V tu chvíli přichází Jano Köhler a ukazuje se nejen jako výjimečný umělec, ale také jako zkušený řemeslník. Jeho obrazy pro křížovou cestu jsou vyvedeny rakovnickými keramickými dílnami přímo na keramickou mozaiku, která sice musí být po desetiletích opravena, ale přesto je nejtrvalejší technikou, která dokáže odolat horskému podnebí.
Díky němu tak Jurkovičova zastavení křížové cesty zdobí neuvěřitelné barvy keramických mozaik, jaké nemají obdoby. Jako živé tu vystupují postavy z celého příběhu Kristova ukřižování ve své moderní i tradiční podobě. Básníka dřeva Jurkoviče tak doplnil naprosto výjimečný umělec, jehož ztvárnění dodává kapličkám úplně nový rozměr.
Jurkovič navrhl také další stavby na Hostýně, mezi nimi byla shromažďovací síň, zvonice, kaple sv. Cyrila a Metoděje, obchodní bazar a řada dalších. Některé z nich si můžete prohlédnout na konci brožury, kterou vydala Matice Svatohostýnská. Válečná doba však nepřála velkým projektům, a tak většina z nich zůstala jen na papíře.
Na Svatém Hostýně je pořád co obdivovat. Na úpatí schodiště vás vítá Vodní kaple, potkáte klasicistní křížovou cestu, horskou hospodu Ovčárna, titěrné kupecké stánky, které lemují cestu k bazilice, kapli Sarkandrovku, poutní baziliku Nanebevzetí panny Marie, rozhlednu císaře Františka Josefa a nakonec i Jurkovičovu křížovou cestu. Stojí skromně jako šňůra rozsypaných korálků až na samém konci vaší cesty. A přesto je snad tou nejkrásnější, jaká na českých horách vznikla.
Profesionální stanice ČHMI je přístupná pro veřejnost na Světový den vody.
Poznejte, jak dřív žili ochránci arcibiskupa a vystoupejte na zámeckou věž v Kroměříži!
Muzeum v Kroměříži je bezbariérové a nabízí řadu haptických prvků pro nevidomé.
Přijďte obdivovat současné umění do galerie nedaleko historického centra Kroměříže!
Rodinné muzeum plné starých pokladů v malebné vísce na okraji Chřibů.
Poznejte místo posledního odpočinku jedné z nejvýznamnějších německy píšících spisovatelek ve Zdislavicích.
Malebné městečko v podhůří Hostýnských vrchů vás překvapí svou atmosférou a zajímavou historií.
Secesní vodní elektrárna Na Strži stojí jen pár kilometrů od centra Kroměříže. Kdysi to býval technický unikát a dodnes je to krásné místo na procházku.
V Rymicích opravili dlouho chátrající hospodářký dvůr. Barokní památka nádherně uzavřela komplex lidových staveb a tvrze a je nádherným místem, které rozhodně musíte navštívit.
Objevte všechny hádanky a vzpomeňte si na příběhy, na které jste už zapomněli.
Vydejte se s námi na neobvyklou procházku po areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, který je nemovitou kulturní památkou a perlou secesní architektury.
Dnes jsme si pro Vás přichystali nový výlet, kterým jsme odstartovali nový obsah našich výletů s názvem „Toulky po Chřibech“.
Libosad, neboli Květná zahrada, patří k těm nejkrásnějším místům, jaké můžete v Kroměříži navštívit. Vydejte se sem na procházku jen tak nebo na komentovanou prohlídku zahrady či unikátní rotundy.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Elegantní a interaktivní expozice představuje sto let rozkvětu malého, ale významného města. Historii Kroměříže od roku 1848 po rok 1948 vypravuje výstava Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948.
Představujeme vám dnes světově unikátní, geniální a nepochopený časostroj Jana Lindušky, ukrytý v Muzeu Kroměřížska.
Jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.
V barokních kostelech jsou tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.
Koryčany jsou městečkem doslova prastarým. Až půjdete z náměstí Masarykovou ulicí, zpomalte své kroky a dobře se rozhlédněte. Právě tady se psala koryčanská historie jiným písmem – hebrejštinou.
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Procházíte – li v Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si všimnete zvláštní zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Barokní hřbitov ve Střílkách je unikátní architektonická perla, která se před turisty skrývá uprostřed Chřibů. Tajemný barokní hřbitov v horách ale rozhodně musíte navštívit.
Tentokrát se podíváme Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Marně si teď lámeme hlavu, jestli už jsme viděli hezčí skanzen.
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry (například Rytířský sál se širokou sbírkou zbraní) a muzejní expozicí. Je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem,..
