Časostroj sestrojil bednář Jan Linduška v roce 1929. Do dneška není jasné, jestli se jedná o výtvor pokrokové geniality autora a řemeslníka, nebo jestli jde o fantasmagorickou snahu o zachycení času ve všech jeho podobách.
Abychom vám alespoň trochu popsali fungování Linduškova časostroje, vypůjčili jsme si následující text přímo z muzea, protože sami cítíme nedostačující technickou kapacitu mozku na to, abychom vám jej mohli lépe přiblížit: „Časostroj má osm ciferníků, ale ani jeden se nepodobá jinému, každý je odlišný. Nejoriginálnější je ciferník, který má ukazovat úřední (?) čas. Jeho minutový kruh má dvakrát šedesát minut. V levé půli zdola nahoru 60 minut. Velká rafika uběhne za hodinu pouze půl otáčky – lichou hodinu směřuje velká rafika nahoru na dvanáctku a každou sudou dolů na dvacet čtyřku. Také ciferník ukazující čas v Bombaji je „svojský“. Je konstruovaný jako čtyřiadvacetihodinový, ale v levé půli má čísla 1 – 12 a v pravé půli pouze ozdobné nápisy. Funguje tak, že malá rafika, když přejde přes horní dvanáctku, přepadne vahou závaží dolů na spodní dvanáctku a začíná znova. Velká rafika se točí normálně. Jak říká hodinář Ivan Kopecký, takové ciferníky zřejmě nemají na světě obdoby. Logice uniká také fakt, že čas ve městech Řím, Paříž a Hamburk ukazují tři samostatné ciferníky, ale tato města jsou ve stejném časovém pásmu, takže ukazují shodný čas.“
Aby toho nebylo málo, zamyslel se Linduška také nad tím, jak odstranit protivný problém s tím, že v každém měsíci připadají dny na úplně jiná kalendářní čísla. Jednou je 8. v pondělí a podruhé zase ve čtvrtek. Co s tím? Jan Linduška jako řešení této vleklé lapálie vynalezl 13. měsíc. Jmenuje se Marsinec a jako jediný v daném roce má 29 dní, zatímco všechny ostatní měsíce mají dnů 28. Díky němu si můžeme být jistí, že prvního, osmého, patnáctého a dvaadvacátého bude vždycky pondělí.
Linduškův časostroj ukrývá ještě pěknou řádku tajemství, záhad a překvapení, které ale doporučujeme odhalit postupně přímo v expozici Strážci času. Funkci některých technických záludností se nepodařilo odhalit ani renomovaným hodinářům. Třeba na něco z nich přijdete sami.
Kromě časostroje najdete v expozici Strážci času ještě několik perel, které zaujmou děti i dospělé. Můžete zkusit sami rozhýbat kyvadlo, prozkoumat titěrné hodinové strojky, věžní hodiny z 18. století i jedinečné hodiny z alabastru. Doporučujeme vřele prohlédnout si expozici s průvodcem. Ukáže vám čas z úplně nových úhlů.
Muzeum v Kroměříži je bezbariérové a nabízí řadu haptických prvků pro nevidomé.
Přijďte obdivovat současné umění do galerie nedaleko historického centra Kroměříže!
Rodinné muzeum plné starých pokladů v malebné vísce na okraji Chřibů.
Poznejte místo posledního odpočinku jedné z nejvýznamnějších německy píšících spisovatelek ve Zdislavicích.
Malebné městečko v podhůří Hostýnských vrchů vás překvapí svou atmosférou a zajímavou historií.
Secesní vodní elektrárna Na Strži stojí jen pár kilometrů od centra Kroměříže. Kdysi to býval technický unikát a dodnes je to krásné místo na procházku.
V Rymicích opravili dlouho chátrající hospodářký dvůr. Barokní památka nádherně uzavřela komplex lidových staveb a tvrze a je nádherným místem, které rozhodně musíte navštívit.
Objevte všechny hádanky a vzpomeňte si na příběhy, na které jste už zapomněli.
Vydejte se s námi na neobvyklou procházku po areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, který je nemovitou kulturní památkou a perlou secesní architektury.
Dnes jsme si pro Vás přichystali nový výlet, kterým jsme odstartovali nový obsah našich výletů s názvem „Toulky po Chřibech“.
Libosad, neboli Květná zahrada, patří k těm nejkrásnějším místům, jaké můžete v Kroměříži navštívit. Vydejte se sem na procházku jen tak nebo na komentovanou prohlídku zahrady či unikátní rotundy.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Elegantní a interaktivní expozice představuje sto let rozkvětu malého, ale významného města. Historii Kroměříže od roku 1848 po rok 1948 vypravuje výstava Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948.
Jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.
V barokních kostelech jsou tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.
Koryčany jsou městečkem doslova prastarým. Až půjdete z náměstí Masarykovou ulicí, zpomalte své kroky a dobře se rozhlédněte. Právě tady se psala koryčanská historie jiným písmem – hebrejštinou.
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Procházíte – li v Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si všimnete zvláštní zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Barokní hřbitov ve Střílkách je unikátní architektonická perla, která se před turisty skrývá uprostřed Chřibů. Tajemný barokní hřbitov v horách ale rozhodně musíte navštívit.
Tentokrát se podíváme Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Marně si teď lámeme hlavu, jestli už jsme viděli hezčí skanzen.
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry (například Rytířský sál se širokou sbírkou zbraní) a muzejní expozicí. Je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem,..
