Vcelku nenápadná prodejna s textilem na první pohled neupoutá ničím jiným než docela poctivou starou architekturou. Když ale poodstoupíte na druhou stranu ulice a zapnete fantazii na plné obrátky, možná uvidíte rozetu, která zdobila průčelí domu v dobách, kdy tu byla židovská synagoga. V barokním slohu ji postavili v 18. století, a je možné, že byste dodnes na jejím dvoře našli židovskou lázeň – mikve.
Židé žili v Koryčanech už někdy v 16. století. Bývali to drobní řemeslníci, živnostníci a obchodníci, kteří v Koryčanech obývali dnešní ulici Masarykovu (dříve Tovární nebo Židovskou). Židovské ghetto se podobně jako v Kroměříži na noc zatahovalo řetězy.
Dnes byste tu po něm mnoho známek nenašli. Stojí tu bývalá synagoga, která od 30. let sloužila tělocvičné jednotně a po válce byla přebudována na prodejnu. Našli byste tu několik židovských domků, které se zachovaly po přestavbách a stavebních úpravách města. A nad polem v ulicí Cihelny také židovský hřbitov.
Kdysi dávno sem vedla cesta dvorem domu číslo 300 v Židovské (dnes Masarykově ulici). Dnes se na hřbitov můžete projít drobnými domečky ve starosvětské ulici Cihelny. Přístup ke hřbitovu je tak trochu utajen, proto dobře napněte oči.
Židovský hřbitov býval obehnán zdí, dnes tu z ní zbyly jen zbytky zdiva. Mezi vysokou trávou se tyčí přes dvě stě náhrobků různého stáří. I když „tyčí se“ možná není správný výraz. Většina z nich se hrbí na stranu, leží povalená v trávě nebo z nich zbylo jen torzo po krádežích a dětských vandalech. Přesto možná tahle zanedbanost a divokost dodává hřbitovu tajuplný nádech.
Po židovském osídlení toho tedy v Koryčanech mnoho nezbylo. Přesto je zajímavé udělat si procházku z náměstí a cestou mít oči otevřené. Krásně na nich uvidíte proměny, kterými města prochází v průběhu staletí.
Vydejte se s námi na neobvyklou procházku po areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, který je nemovitou kulturní památkou a perlou secesní architektury.
Dnes jsme si pro Vás přichystali nový výlet, kterým jsme odstartovali nový obsah našich výletů s názvem „Toulky po Chřibech“.
Libosad, neboli Květná zahrada, patří k těm nejkrásnějším místům, jaké můžete v Kroměříži navštívit. Vydejte se sem na procházku jen tak nebo na komentovanou prohlídku zahrady či unikátní rotundy.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Makové panenky, droboučké hlavičky makových figurek i obrázky z barevného máku. To všechno najdete na krásné výstavě s prozaickým názvem Mák.
Elegantní a interaktivní expozice představuje sto let rozkvětu malého, ale významného města. Historii Kroměříže od roku 1848 po rok 1948 vypravuje výstava Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948.
Představujeme vám dnes světově unikátní, geniální a nepochopený časostroj Jana Lindušky, ukrytý v Muzeu Kroměřížska.
Jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.
V barokních kostelech jsou tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Procházíte – li v Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si všimnete zvláštní zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Střílky. Na první pohled taková nenápadná víska někde uprostřed Chřibů. Na pohled druhý tu objevíte hned čtyři místa, pro která stojí za to se sem vydat.
OTEVŘENO od července 2021. Nechtěli byste se jít trochu zchladit? Tentokrát se nepůjdeme koupat, ale podíváme se Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Zámek v Uhřicích si v průběhu času dost vytrpěl... Díky aktivitě jeho posledního majitele však postává z popela - jako bájný Fénix.
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry (například Rytířský sál se širokou sbírkou zbraní) a muzejní expozicí. Je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem,..
