Židé ostatně v Kroměříži žili od 14. století. Zpočátku jedna jediná židovská rodina. To když král Jan Lucemburský povolil zasídlení Židů také v jiných než královských městech. Biskupská Kroměříž tak poprvé otevřela své brány Židům, kteří tu pak žili, obchodovali, provozovali řemesla, vyráběli víno a půjčovali peníze po několik dalších staletí.
Židovské dějiny v českých zemích byly stejně pohnuté, jako všude jinde na světě. Když byli Židé vyhnáni z královských měst, našli útočiště v městech, která patřila církvi. Mezi nimi tedy také v Kroměříži. Pod biskupskou ochranou tu mohli bez obav obchodovat a pracovat. Za tuto ochranu však platili vysoké poplatky. Kroměříži se v 17. století přezdívalo Hanácký Jeruzalém a stala se nejvýznamnější židovskou obcí na Moravě.
Po třicetileté válce, kdy v Kroměříži žili Židé pouze jako chudí domkáři, se sem začaly stěhovat židovské rodiny z Vídně, které udržovaly čilé obchodní styky s celým světem. V 36 domech v ulicích Malá a Velká Židovna (dnes Tylova a Moravcova ulice) žily desítky židovských rodin, podle návrhu architekta G. P. Tencally byla dokonce postavena raně barokní židovská radnice.
Zároveň tu ale začal bujet antisemitismus a tak tu na konci 17. století vyrostla separační zeď, která oddělovala židovské město od zbytku Kroměříže, a která se na noc zavírala řetězem. Její část s výklenky, ve kterých dříve byly barevné obrazy, tu stojí dodnes a je to právě ona, kolem které procházíte, pokud se vydáte kolem kostela do Tylovy ulice.
Naši cestu po židovských stopách Kroměříže můžeme začít právě tady. Zvláštní atmosféra, jakou tento kousek města má, vás možná překvapí. Sejděte po několika schůdcích na roh Tylovy ulice a vydejte se dolů kolem bývalých židovských domů až ke staré židovské radnici v Moravcově ulici. Před ní skloňte hlavu a podívejte se na kameny zmizelých, které tu připomínají posledního kroměřížského rabína Joachima Astela a jeho rodinu, kteří zahynuli v Osvětimi.
Od židovské radnice pokračujte dolů ulicí až na Komenského náměstí. Tady odbočte doprava a podívejte se na budovu Kulturního domu. Právě tady stávala od roku 1909 synagoga, postavená v novorománském slohu s orientálními maurskými prvky.
Zdroj: Faceboková stránka Retro Kroměříž, pohlednice
V roce 1942 ji nacisté vyhodili do povětří a dnes ji připomíná památník kroměřížským obětem holocaustu od Olbrama Zoubka.
V Kroměříži najdete celkem 9 kamenů zmizelých. V centru města, ve Vodní ulici, byl v roce 2014 odhalen první z nich. Připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa.
Bývalá Brandova kavárna, na místě dnešní prodejny Baťa. Zdroj: Facebooková stránka Retro Kroměříž
Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí. Emil Brand byl v roce 1942 deportován do Terezína a již se do svého města nevrátil.
Další kameny jsou v Kollárově ulici a připomínají rodinu lékaře Felixe Pressera. Osud židovské rodiny Presserů se bohužel podobá řadě jiným z doby holokaustu. Lékař Felix Presser zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v roce 1940, jeho žena Bedřiška a synové Petr a Tomáš ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku v roce 1942. Nejmladšímu Tomášovi byly pouhé 4 roky. Neprovinili se ničím, než svým původem.
Muzeum v Kroměříži je bezbariérové a nabízí řadu haptických prvků pro nevidomé.
Přijďte obdivovat současné umění do galerie nedaleko historického centra Kroměříže!
Rodinné muzeum plné starých pokladů v malebné vísce na okraji Chřibů.
Poznejte místo posledního odpočinku jedné z nejvýznamnějších německy píšících spisovatelek ve Zdislavicích.
Malebné městečko v podhůří Hostýnských vrchů vás překvapí svou atmosférou a zajímavou historií.
Secesní vodní elektrárna Na Strži stojí jen pár kilometrů od centra Kroměříže. Kdysi to býval technický unikát a dodnes je to krásné místo na procházku.
V Rymicích opravili dlouho chátrající hospodářký dvůr. Barokní památka nádherně uzavřela komplex lidových staveb a tvrze a je nádherným místem, které rozhodně musíte navštívit.
Objevte všechny hádanky a vzpomeňte si na příběhy, na které jste už zapomněli.
Vydejte se s námi na neobvyklou procházku po areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, který je nemovitou kulturní památkou a perlou secesní architektury.
Dnes jsme si pro Vás přichystali nový výlet, kterým jsme odstartovali nový obsah našich výletů s názvem „Toulky po Chřibech“.
Libosad, neboli Květná zahrada, patří k těm nejkrásnějším místům, jaké můžete v Kroměříži navštívit. Vydejte se sem na procházku jen tak nebo na komentovanou prohlídku zahrady či unikátní rotundy.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Elegantní a interaktivní expozice představuje sto let rozkvětu malého, ale významného města. Historii Kroměříže od roku 1848 po rok 1948 vypravuje výstava Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948.
Představujeme vám dnes světově unikátní, geniální a nepochopený časostroj Jana Lindušky, ukrytý v Muzeu Kroměřížska.
Jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.
V barokních kostelech jsou tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.
Koryčany jsou městečkem doslova prastarým. Až půjdete z náměstí Masarykovou ulicí, zpomalte své kroky a dobře se rozhlédněte. Právě tady se psala koryčanská historie jiným písmem – hebrejštinou.
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Barokní hřbitov ve Střílkách je unikátní architektonická perla, která se před turisty skrývá uprostřed Chřibů. Tajemný barokní hřbitov v horách ale rozhodně musíte navštívit.
Tentokrát se podíváme Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Marně si teď lámeme hlavu, jestli už jsme viděli hezčí skanzen.
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry (například Rytířský sál se širokou sbírkou zbraní) a muzejní expozicí. Je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem,..
