Zámecký komplex v Bystřici pod Hostýnem je místem, kam můžete vyrazit s celou rodinou. Dámy se pokochají zámeckou noblesou, keramikou nebo výstavami, které se tu pravidelně pořádají, pánové budou zase nadšeni z expozice o napoleonských vojácích. Tohle všechno je s bystřickým zámkem pevně spjato.
„Tati, co to tady tak voní,“ protírá si rozespalé oči mladý zámecký pán, který se přišoural za tatíčkem do skleníku. „To je ananas, Arnošte,“ odvětil zamyšleně botanik shrbený nad zkypřenou hlínou. „A…co?“ odvětil chlapec. „A….neptej se tak hloupě a podej mi skicák, tohle ještě nikdo v Rakousku neviděl,“ odbude ho otec. Chlapec se neochotně klackuje pro skicák a cestou si brumlá něco o tom, že taková hloupá kytka přece nemůže mít úspěch. Píše se 19. století a Olivier Loudon právě vštěpuje svému synovi lásku k botanice.
Zámek, který patříval pánům z Víckova, Lobkovicům i Rottalům (o těch jsme si povídali v Holešově, pamatujete?), nejvíc proslavili Loudonové a Loudony zase Gideon Ernst, slavný vojevůdce, císařský polní maršálek a generál. Jeho prasynovec Olivier byl prvním loudonským majitelem bystřického zámku. Jeho vášeň pro botaniku a umění rozkvetla v zámeckém parku. Oranžerie neměla na celé Moravě konkurenci a park se stal jedním z divů okolí.
Dnes se do parku můžete podívat jedině oknem. Od 30. let 20. století park vlastní Armáda ČR a skleníky, oranžerii i zimní zahradu nahradily vojenské objekty, naplněné zdravotnickým materiálem a technikou. Proto bude možná lepší obrátit zraky zpátky dovnitř. Ve východním křídle prvního poschodí je výstava historického ohýbaného nábytku, který odkazuje na místní tradici a zakladatele slavné továrny Michaela Thoneta. Ten udělal z Bystřice město a později jí dal i světový věhlas. Rozum zůstává stát nad tím, jak je možné dřevo ohýbat, kroutit a tvarovat. Krásný kus práce.
V létě tu bývají sezónní výstavy místních umělců, ostatně právě tady pracoval také Hanuš Schwaiger nebo František Ondrúšek. V přízemí zámku je malebná výstava keramiky, dokonce i té, která se vyráběla přímo v Bystřici pod Hostýnem. Doplňuje ji také pracovna spisovatele Františka Táborského, který jako by si odtud jen odskočil ke svému domku na Kamenci a co nevidět se vrátí pro brýle a vycházkovou hůl.
Bystřické cechy – mapuje podhostýnská řemeslnická sdružení
To, co nadchne chlapce a nejen je, bude expozice napoleonských vojáků. V bývalé kapli najdete upomínku na drsné podmínky polního lazaretu, nablýskané uniformy a huňaté čepice, které budou možná větší než nejmenší členové vaší výpravy. Najdete tu prapory, střelné zbraně i dobové nálezy a drobnosti z bitvy u Slavkova. Až oči přecházejí.
Zámek má ještě jednu tvář, zatím odvrácenou od lidí. Horní patro čeká, až jej po dlouhých letech zase někdo opraví a vrátí mu život. Bývaly tady pokoje panstva, kanceláře vojenské správy, dnes je tu prázdno a tapety se pomalu a tiše odlupují ze stěn. Snad se brzy povede i tuhle část bystřického zámku oživit stejně dobře, jako se to povedlo s těmi ostatními. Návštěvu bystřického zámku ale neodkládejte, bude vás to tam bavit všechny, slibujeme.
Malebné městečko v podhůří Hostýnských vrchů vás překvapí svou atmosférou a zajímavou historií.
Secesní vodní elektrárna Na Strži stojí jen pár kilometrů od centra Kroměříže. Kdysi to býval technický unikát a dodnes je to krásné místo na procházku.
V Rymicích opravili dlouho chátrající hospodářký dvůr. Barokní památka nádherně uzavřela komplex lidových staveb a tvrze a je nádherným místem, které rozhodně musíte navštívit.
Objevte všechny hádanky a vzpomeňte si na příběhy, na které jste už zapomněli.
Vydejte se s námi na neobvyklou procházku po areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, který je nemovitou kulturní památkou a perlou secesní architektury.
Dnes jsme si pro Vás přichystali nový výlet, kterým jsme odstartovali nový obsah našich výletů s názvem „Toulky po Chřibech“.
Libosad, neboli Květná zahrada, patří k těm nejkrásnějším místům, jaké můžete v Kroměříži navštívit. Vydejte se sem na procházku jen tak nebo na komentovanou prohlídku zahrady či unikátní rotundy.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Elegantní a interaktivní expozice představuje sto let rozkvětu malého, ale významného města. Historii Kroměříže od roku 1848 po rok 1948 vypravuje výstava Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948.
Představujeme vám dnes světově unikátní, geniální a nepochopený časostroj Jana Lindušky, ukrytý v Muzeu Kroměřížska.
Jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.
V barokních kostelech jsou tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.
Koryčany jsou městečkem doslova prastarým. Až půjdete z náměstí Masarykovou ulicí, zpomalte své kroky a dobře se rozhlédněte. Právě tady se psala koryčanská historie jiným písmem – hebrejštinou.
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Procházíte – li v Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si všimnete zvláštní zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Střílky. Na první pohled taková nenápadná víska někde uprostřed Chřibů. Na pohled druhý tu objevíte hned čtyři místa, pro která stojí za to se sem vydat.
Tentokrát se podíváme Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Marně si teď lámeme hlavu, jestli už jsme viděli hezčí skanzen.
Zámek v Uhřicích si v průběhu času dost vytrpěl... Díky aktivitě jeho posledního majitele však postává z popela - jako bájný Fénix.
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry (například Rytířský sál se širokou sbírkou zbraní) a muzejní expozicí. Je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem,..
