Píše se rok 1905. V malebné valašské vesničce sevřené v hlubokém údolí Hostýnských vrchů se právě dnes, 19. července, koná kolaudace Arcibiskupské lesní železnice. Jejím úkolem bude vozit kulatinu a dřevo vytěžené pod Kelčským Javorníkem až na parní pilu v Rajnochovicích. Kolik sil se ušetří! A kolik práce za lidi udělají stroje!
Po kolejích, které se proplétaly zalesněnými kopci, se tu dřevo vozilo až do roku 1921. Na poměry jiných železnic je to doba docela krátká. Dneska už nikdo neví, jak to tenkrát bylo, ale šušká se, že na zanedbané trati došlo k nějaké větší nehodě, která železnici jednou provždy uzavřela.
Devadesát let trvalo, než se našel někdo, kdo by si na lesní železnici vzpomněl. Tomáš Hegar, rodák z Valašského Meziříčí, na ni narazil, když se krajem toulal s foťákem. Objevil v Rajnochovicích pilu s řadou fotogenických zákoutí a časem také příběh, který se vázal k lesní železnici, ztrácející se v kopcích.
Spolu s přáteli obnovil malý kousek kolejí, po kterých dřív lesní dráha jezdila. Koupil dům naproti pile, vybudoval tu depo, nástupiště, vlečku a do depa postupně sehnal několik vagonů a funkčních lokomotiv. „Všechno jsme sháněli v uzavřených dolech. Naše mašiny dřív vozily břidlici nebo uhlí. Sjezdili jsme celé Československo, abychom posháněli funkční stroje, výhybky nebo koleje,“ ukazuje nám pan Hegar svoje poklady, které stojí připravené v depu. Jen jen vyrazit.
Rajnochovická lesní železnice dnes jezdí po 300 metrech kolejí, které vedou z depa po vlečce k drobnému nástupišti. Tomáš a jeho přátelé by si přáli natáhnout jednoho dne koleje podél hlavní cesty až k restauraci Ve Dvoře, která je odtud vzdálená nějakých 300 metrů. To by bylo poježděníčko.
Železnička nemá pravidelný jízdní řád a teď v zimě ji čeká dlouhý spánek, během kterého se budou dotahovat šrouby a promazávat hřídele. Na začátku léta ale určitě budete moct na nějakou jízdu vyrazit. A pokud by se vám nechtělo čekat tak dlouho, napište Tomáši Hegarovi, s partou vás rád povozí i mimo plánované akce.
Tak, teď nám dáte za pravdu, že si Tomáš uměl postavit opravdu pořádné „vláčky“? Rajnochovická lesní železnice je rozkošným projektem, na kterém je vidět, že ho tu dělají opravdu srdcem. Těšíme se, že se tu už brzy budeme moct pořádně projet a podívat na naše milé Rajnochovice zase z trochu jiné perspektivy.
Muzeum v Kroměříži je bezbariérové a nabízí řadu haptických prvků pro nevidomé.
Přijďte obdivovat současné umění do galerie nedaleko historického centra Kroměříže!
Rodinné muzeum plné starých pokladů v malebné vísce na okraji Chřibů.
Poznejte místo posledního odpočinku jedné z nejvýznamnějších německy píšících spisovatelek ve Zdislavicích.
Malebné městečko v podhůří Hostýnských vrchů vás překvapí svou atmosférou a zajímavou historií.
Secesní vodní elektrárna Na Strži stojí jen pár kilometrů od centra Kroměříže. Kdysi to býval technický unikát a dodnes je to krásné místo na procházku.
V Rymicích opravili dlouho chátrající hospodářký dvůr. Barokní památka nádherně uzavřela komplex lidových staveb a tvrze a je nádherným místem, které rozhodně musíte navštívit.
Objevte všechny hádanky a vzpomeňte si na příběhy, na které jste už zapomněli.
Vydejte se s námi na neobvyklou procházku po areálu Psychiatrické nemocnice v Kroměříži, který je nemovitou kulturní památkou a perlou secesní architektury.
Dnes jsme si pro Vás přichystali nový výlet, kterým jsme odstartovali nový obsah našich výletů s názvem „Toulky po Chřibech“.
Libosad, neboli Květná zahrada, patří k těm nejkrásnějším místům, jaké můžete v Kroměříži navštívit. Vydejte se sem na procházku jen tak nebo na komentovanou prohlídku zahrady či unikátní rotundy.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Elegantní a interaktivní expozice představuje sto let rozkvětu malého, ale významného města. Historii Kroměříže od roku 1848 po rok 1948 vypravuje výstava Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948.
Představujeme vám dnes světově unikátní, geniální a nepochopený časostroj Jana Lindušky, ukrytý v Muzeu Kroměřížska.
Jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.
V barokních kostelech jsou tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.
Koryčany jsou městečkem doslova prastarým. Až půjdete z náměstí Masarykovou ulicí, zpomalte své kroky a dobře se rozhlédněte. Právě tady se psala koryčanská historie jiným písmem – hebrejštinou.
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Procházíte – li v Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si všimnete zvláštní zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Barokní hřbitov ve Střílkách je unikátní architektonická perla, která se před turisty skrývá uprostřed Chřibů. Tajemný barokní hřbitov v horách ale rozhodně musíte navštívit.
Tentokrát se podíváme Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Marně si teď lámeme hlavu, jestli už jsme viděli hezčí skanzen.
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry (například Rytířský sál se širokou sbírkou zbraní) a muzejní expozicí. Je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem,..
