Hostýn lidi fascinoval odedávna. Kdysi dávno tu bylo keltské oppidum, jedno z mála na Moravě. Když se budete pozorně dívat, ještě dnes najdete val, který krouží kolem temene hory a je prostoupen dvěma branami - Slavkovskou a Železnou. Cedule k němu ale nevedou, budete ho muset najít sami.
Stávala tu románská rotunda, říkalo se, že hora je plná stříbrných pokladů. Nejkrásnější je ale pověst o tom, jak Hostýn dostal svou panenku Marii, která srší blesky na nebohé Tatary prchající z lesů pod Hostýnem. Že nevíte, o čem mluvíme? Tak pojďte, půjdeme se podívat spolu.
Vystoupáme prudkým kopcem z Bystřice pod Hostýnem, z Chvalčova nebo z Rusavy. Všechny cesty vedou do kopce a každá je trochu jiná. Nejmalebnější je ta rusavská, je ale taky nejdelší. 
Pojďme ale tou cestou, která vede podél Vodní kaple. Ze země tu vyvěrá léčivý pramen a nad ním stojí kaplička jako poděkování. Napijte se pořádně, čekají nás schody. Kamenných stupňů je snad nekonečno. To, co na Hostýně opravdu milujeme, jsou drobné dřevěné stánečky, boudy a útulny, které schodiště lemují. Prodávají se tady svaté obrázky, skleněné růžence a korálky, perníky, hračky pro děti, kokosový kmen, cukrové růžence (ty si rozhodně musíte z Hostýna odnést) a turecký med. 
Až budete mít nakoupeno, pojďme dál. Poslední schody jsou popsány jmény farníků, kteří chtěli poděkovat panence Marii za uzdravení. Nad nimi už se tyčí bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Uvnitř je to nádherné a úplně jiné než v ostatních kostelech. Když se pořádně rozhlédnete, uvidíte valašské motivy na stěnách, modrou oblohu se zlatými hvězdami pod kupolí chrámu a zlatem zdobený oltář. 
Tak, už vás nebudeme napínat. Jestli zrovna není bohoslužba, půjdeme se podívat za něj. Sedíte-li na kostelní lavici, vypadá to, že nad oltářem poklidně stojí bohorodička s Ježíškem v náručí. Nakouknete - li ale za oltář, uvidíte, že z drobné dlaně Jezulátka létají blesky mezi tatarské hordy, které se hrnou na Hostýn. Legenda vypráví, že když Tataři vtrhli na Moravu, oblehli i Hostýn a jejich tábor ležel, kam až oko dohlédlo. Když vyplenili všechno, co jim přišlo pod ruku, obrátili se i proti Hostýnu, kde se místní schovávali. Nešťastní obyvatelé sepnuli ruce a modlili se k panence Marii. Ta je vyslyšela, a že věděla, jak se Turci bojí blesků a hromů, smetla jejich vojska bouří. 
Ať už to pravda je nebo není, sami na Hostýně uvidíte, že je to zvláštní místo. Jakoby tu jinak plynul čas, jakoby tu bylo něco, co k vám promlouvá a otevírá vám cestu k sobě samým. Projděte se od kostela kouzelnou křížovou cestou, kterou pro Hostýn navrhnul Dušan Jurkovič. 
Barevné keramické kachle z Rako Rakovník podtrhují lidovou secesi, která se k bazilice krásně hodí. Zajděte si i na rozhlednu a pokochejte se žírnými poli na Hané, odtud uvidíte lidem do talíře snad až v Olomouci. 
Hostýn, to už je Valašsko, jak se patří. A přece se jednou stranou dívá na Hanou, druhou na Valašsko, stojí tu rozkročený mezi nimi, jako by říkal, že patří oběma. Na Hostýn se nedá jít jen jednou. Musíte se sem vracet, ukazovat ho dětem a známým, a tak nějak mu být pořád na dohled. Alespoň v myšlenkách.
Kroměříž. Památky UNESCO, nádherné zahrady, muzeum, kavárny, architektura. Kde začít a na co nezapomenout?
Koryčany jsou městečkem doslova prastarým. Až půjdete z náměstí Masarykovou ulicí, zpomalte své kroky a dobře se rozhlédněte. Právě tady se psala koryčanská historie jiným písmem – hebrejštinou.
V Česku se nenajde jediný člověk, který by při návštěvě hulínského Muzea hraček neřekl alespoň jednou: Jé, tohle jsme měli!
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Ještě do konce srpna můžete v Hulíně vidět křehoučkou výstavu nazvanou Krása krajek. Podtitul Kouzelné ruce našich babiček k výstavě opravdu sedí.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Také máte rádi muzea, kde mohou děti zkoumat a objevovat? Vezměte je na Lidový rok, který je až do září k vidění v Muzeu Kroměřížska.
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Procházíte – li v Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si všimnete zvláštní zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Ruch města najednou utichne, nejsou slyšet auta projíždějící po hlavním tahu, na stromech cvrlikají ptáci a kroky se rozléhají na kamenné dlažbě malého náměstíčka.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Taky jste jako malí milovali vláčky? Modely vláčků, velké lokomotivy, mašiny, stroje…jestli vám ještě pořád zrychluje tep, máme pro vás dneska článek o někom, kdo svoji vášeň pro vláčky dotáhl daleko.
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Střílky. Na první pohled taková nenápadná víska někde uprostřed Chřibů. Na pohled druhý tu objevíte hned čtyři místa, pro která stojí za to se sem vydat.
Slunečné odpoledne na kroměřížském náměstí. Nechtěli byste se jít trochu zchladit? Tentokrát se nepůjdeme koupat, ale podíváme se Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Zámek v Uhřicích si v průběhu času dost vytrpěl... Díky aktivitě jeho posledního majitele však postává z popela - jako bájný Fénix.
Muzeum Kroměřížska - zaujme a pobaví. V Kroměříži, na zámku Chropyně, v Rymicích a ve Velkých Těšanech. Atraktivní stálé i krátkodobé expozice pro všechny věkové skupiny.
Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Její hlavní část byla..
Chropyňský zámek postavený v duchu manýrismu počátkem 17. století, se může pochlubit svými interiéry (například Rytířský sál se širokou sbírkou zbraní) a muzejní expozicí. Je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem,..
