Vraťme se ale trošku zpátky do historie….O opevněném sídle, resp. tvrzi se poprvé v Morkovicích hovoří ve spojení se 14. stoletím. Všímavý pozorovatel i dnes nepřehlédne, že zadní část zámku (bývalé tvrze) stojí vlastně ve směru od kostela na jakémsi návrší. Dodnes je tu dobře patrný původní hluboký příkop, který byste kdysi našli kolem celého zámku, a který byl zrušen v 18. století. Trošku lepší představu si uděláte díky dvěma historickým fotkám zámku. U prvního pohledu na zámek ještě přístupová část není zcela zasypána a zarovnána.
Foto: Archiv současného majitele morkovického zámku
Současná podoba zámku se datuje do 17. století, kdy Morkovice i celé panství bylo v majetku šlechtického rodu ze Zástřizel. Původní gotická tvrz byla přebudována na pohodlný renesanční zámek a později na zámek barokní. Památka na jednoho ze členů tohoto rodu – kamenná deska s nápisem – se nachází v průjezdu zámecké budovy a odkazuje na rok 1590. Zkratka ZZ poukazuje právě na pány ze Zástřizel a nachází se tu také jejich erb s lilií uprostřed.
Ke konečným úpravám zámku došlo začátkem 20. století za hraběte Filipa Kinského, kdy bylo například zbořeno zadní křídlo zámku a na nádvoří před zámkem byla vybudována kašna. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován a využíván Místním národním výborem. Po revoluci byl chvíli v majetku obce, než se jej ujal umělecký kovář, původem morkovický občan, který emigroval za komunismu do Kanady. V 90. letech udělal řadu úprav – statiku, vyzdil věžičku, která spadla, udělal v budově nová okna, dveře a dlažby. Stav zámku byl před jeho zásahem velmi neutěšený.
Foto: Archiv dřívějšího majitele zámku
Po dřívějším majiteli, uměleckém kováři, zůstala na zámku řada drobností, které dokládají jeho původní profesi - třeba korouhvička na nově vystavěné věži.
Současný majitel rekonstrukci zámku nádherně dokončil a ten se nyní opět leskne jako v dobách své největší slávy.
Už od brány zámeckého parku, při vstupu do trojkřídlého zámku, je vidět dvojice barokních soch sv. Floriána a sv. Vendelína. Původně stály v nedalekém tzv. horním parku naproti zámku, kde byste dnes našli například letní kino. V období minulého režimu byly přesunuty před zámek.
Foto: Archiv současného majitele morkovického zámku
Sochy byly přiraženy ke zdi. Protože ale zeď vlhla, jsou nyní posunuty od stěny dál a vítají návštěvníky tohoto neobyčejného sídla.
Jdeme se podívat kolem zámku do zadní části parku a vidíme, že terén se stále svažuje. Jak už víme, je to díky původnímu příkopu, který si tady lze při troše fantazie představit. Ve spodní části zámeckého parku se nachází malý rybníček a kolem několik laviček k oddechu. Je to tady totiž úžasná oáza klidu, kterou využívají vzácní ptáci nebo zajíci z okolí.
Nedaleko rybníka stojí platan, který byť je uvnitř dutý, stále výborně prospívá.
Park je rozlohou nevelký, ale je plný zajímavých zákoutí….
…a pohledů na zámek.
Řadu krásných zákoutí nacházíme v zadní části zámku. No posuďte sami. Není to nádhera, když zámek takto prospívá?
A na závěr vám povíme místní pověst….Na zámku se nachází obraz kuchaře. Jak už to tak bývá, není to obraz ledajaký. Obraz střídal majitele, až se jako mávnutím kouzelného proutku ocitnul opět tady na zámku a podává svědectví psané přímo na obraze: „Kuchař Maisler v službě u svobodných pánů z Morkovic byl pro udavačství ze msty zabit ve své sednici v zámku. Okno této sednice bylo po jeho smrti vždy osvětleno a bylo na rozkaz vrchnosti zazděno.“ Jak to doopravdy bylo a jestli je na obraze opravdu kuchař Maisler, to se dozvíte ZDE ve vyprávění v rámci projektu Kouzlo příběhů.
Téměř v každém koutě Hříběcích hor se udál nějaký tajemný, dobrodružný i romantický příběh. Aby se na ně nezapomnělo, připravila Místní akční skupina (MAS) Hříběcí hory projekt KOUZLO PŘÍBĚHŮ. Všechny příběhy si poslechněte na YouTube kanále MAS Hříběcí hory.
Zvolte si místní zámek jako výchozí místo pro poznávání okolních panských sídel!
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Tady pod pečlivýma rukama rodu Podstatzkých Thonsern roste první vinohrad a s ním také vinařství Chateau Litenčice.
Původně šlechtické sídlo sloužilo i jako střední škola s internátem a teď se rozhoduje o jeho osudu.
Nádherný Zámek Zdounky vás okouzlí svým anglickým parkem i tichým šarmem, který zámku vtiskli současní majitelé.