U Leony doma se zastavujeme brzy z jara, sněženky ještě ani pořádně nezačaly kvést. Leona už má na letošní dubnové Velikonoce skoro hotovo. Běžně začíná v době, kdy doma zapalujete třetí, čtvrtou svíčku adventního věnce. Letos prý začala až mezi svátky, ale i tak už finišuje.
Na stole před ní leží v proutěných košíčcích vajíčka malovaná barvami, tuší i voskem, vyškrabávaná i ta, u kterých se inspirovala modrotiskem. Jak sama říká, každý rok chce vymyslet něco nového, jedinou podmínkou je, aby šlo o tradiční techniku. Žádné fixy ani lepení krajek. Prostě všechno pěkně postaru. A stejně dělá i křehoučké panenky ze šustí, které vás už na první pohled přenesou do starých časů zasněžených Vánoc.
Podobně vypadá i chaloupka, ve které s manželem bydlí. Za zády vyšívaná dečka - kuchařka, jaké měly doma babičky, na poličce skleničky a růžence z Hostýna, nade dveřmi podmalba na sklo. A nikde ani nejmenší smítečko.
Ke kraslicím se Leona dostala jednoduše tak, že při práci průvodce v Zemanově kovárně v Holešově chystala velikonoční program pro veřejnost a kraslice neměl kdo udělat. Naučila se nejprve základní techniku voskový reliéf. Postupem času si osvojila techniky, které jí nejvíc sedí, a tak dneska zručně maluje a vyškrabává kraslice ve svižném tempu. Potkat se s nimi můžete o Velikonocích ve skanzenu v Rymicích nebo v Muzeu Františka Skopalíka v Záhlinicích.
Na ošatkách před námi leží i obří pštrosí vejce, ozdobené jako nádherná škrábaná kraslice. Leona nám ukazuje drobné prohlubně na povrchu skořápky, které jí daly pořádně zabrat. Až na konci prý zjistila, že se skořápka pštrosích vajec jemně brousí, aby byla hladká a vzory se na ni dobře škrábaly. Jinak nejčastěji zdobí vejce kačení, která jsou větší než ta běžná slepičí, a také víc vydrží. V kredenci mezi čaji má svou malou bibli – knihu o všech možných kraslicích, kterou si koupila v době, kdy začínala, a ke které se neustále vrací.
Od Leony odcházíme s čistě jarní náladou. Viděly jsme neuvěřitelně šikovné ruce, které půl roku tráví malováním kraslic a druhou zase žehlením šustí a vyráběním panenek a dekorací. A taky jsme slyšely spoustu krásných příběhů, vzpomínek, útržků a příhod, které by určitě vydaly na několik pěkných besed u kamen. No, třeba někdy někde ve skanzenu, v chaloupce…
Inspirovat se ke kreslení kraslic můžete díky Leoně Machálkové na videu Vlastivědného kroužku Holešov z roku 2021:
Seznamte se s truhlářkou, která je mistryní tradiční řemeslné výroby Zlínského kraje!
Ochutnejte víno z mirabelek, ledových šípků nebo oblíbené frizzante z bezových květů!
Na super jídlo, na grilování a dobré dezerty, za krásnou atmosférou a za zvířátky jezdíme do Statku Slížany. Statek s hospůdkou a vlastní mlékárnou najdete v podhůří Chřibů.
Ochutnejte výborné kanadské borůvky z farmy pěstované kousek od Kroměříže!
Tady pod pečlivýma rukama rodu Podstatzkých Thonsern roste první vinohrad a s ním také vinařství Chateau Litenčice.
Tohle je Čokoládovna s velkým Č. Pralinky, které tu Tereza vyrábí, mají tenoučkou skořápku, která ukrývá ty nejjemnější ganáže.
Až pojedete přes Záhlinice, malou vesničku kousek od Hulína, zbystřete. Na konci je nenápadná odbočka, za kterou uvidíte štíhlý komín místního pivovaru. Je to neobyčejné místo s neobyčejnou historií.
Maličký kroměřížský pivovárek má velkou duši, kterou stojí za to poznat.
Welness hotel v centru Kroměříže. Domácí pivovar, čokoládovna a pivní lázně.
Cidre99 poznáte na první dobrou, protože není vůbec sladký. S cidery z běžných obchodů nemá moc společného. Suchá a svěží chuť perlivého jablečného vína může zpočátku trochu překvapit.
