Rusava, sem člověk vždycky rád jede. Kopcovité stráně plné lesů a jalovčí, louky a pasínky, roubené domky a lidé se širokým valašským srdcem. Do Atelieru Rusava se stavujeme v jednom docela jiskrném lednovém ránu. Otevírá nám Markéta a kolem nohou se jí stydlivě motá okatá holčička Adrianka.
Svou keramickou dílnu má Markéta na dvoře. Teď v zimě tu praská oheň v kamínkách a je u něj příjemně teplo. Z konvice na stole voní čaj a je tu dost útulno. Teď po Vánocích police tak trochu zejí prázdnotou. Markéta se totiž zrovna chystat točit a sušit novou várku hrníčků a misek, kterou naplní svou keramickou pec.
Samozřejmě nás zajímalo, jak dlouho trvá takový hrníček vyrobit. Podle Markéty je to kolem 14 dnů až 3 týdnů. Hrníček se vytočí na kruhu, nechá se vyschnout, vkládá se do pece, kde se vypálí na tzv. přežah na teplotu kolem 900°C, poté se glazuje a nakonec se pálí na tzv. ostrý výpal na teplotu kolem 1200°C. Na tak vysokou teplotu se vypalují kameninové hrnky, které mají vysokou odolnost.
Z pece pak Markéta vytahuje své hrníčky, kalíšky a misky s nádherně zářivými barvami. Pojmenovává je po místních rostlinách, po mechu, kapradí nebo červáncích nad Pardusem. Glazury pro své výtvory dlouho hledala a možná ještě déle trvalo najít hlínu, na které opravdu vyniknout. Markéta dobře ví, jak je právě základní surovina pro keramiku důležitá. “Můj táta si prý kdysi nakopal hlínu přímo tady na Rusavě na místě zvaném Červené hlíny a opravdu z ní něco utočil,” usmívá se mladá maminka. Svou hlínu ale objednává od několika výrobců z Česka i ze zahraničí. Hrníčky pak točí z hlíny čisté nebo roztomile kropenaté barevnými pigmenty.
Markéta Kolajová mezi hrníčky doslova vyrostla. Její dědeček Seehof měl keramickou dílnu v Olomouci, ve které pracovala skoro celá rodina včetně Markétiných rodičů. Táta ale pocházel z Rusavy a chtěl se sem vrátit. A spolu s ním sem přišlo i řemeslo a vznikla Rusavská keramika. S tou jste se určitě už někdy setkali. Hrníčky zdobené barevnými puntíky nebo kytičkami, drátkovaná, glazovaná, která se jak vyšitá hodí do místních chalup a chaloupek. Táta Markétě ukázal opravdovou vášeň, kterou člověk pro keramiku může mít a dal jí základy. Když tatínek zemřel, nechtěla Markéta, aby místní keramika zanikla, a tak se začala po tátově vzoru keramiku více učit. V dílně pomáhala už od malička, takže jí keramika nebyla cizí. Spoustu věcí ji později naučila její maminka, která jí radí a dává dodnes spoustu důležitých rad. Markéta zjistila, jak ji celý proces baví a uklidňuje. A zamilovala si to. Začala hledat cesty, jak dělat keramiku po svém a nově a tak, aby si i ji chtěla dát do své moderní kuchyně.
Řemeslo uměla od táty, pomáhala a stále jí pomáhá maminka, nové postupy si hledala na internetu, začala je zkoušet a tak vznikla značka Element Ceramics. A když se jí náhodou něco nedařilo, poprosila tátu, ať jí z obrázku na zdi nad keramickým kruhem poradí. A prý to většinou fungovalo. Dneska její hrníčky najdete spolu s Keramikou Rusava, kterou dělá její maminka, na e-shopu, v kavárnách a brzy i v dalších gastropodnicích v kraji.
Tahle návštěva nám udělala velkou radost. Jednak laskavostí a pohodou, kterou kolem sebe Markéta šíří, jednak také tím, že dokázala tak tradičnímu řemeslu vtisknout něco nového, osobitého a velmi lokálního.
Seznamte se s truhlářkou, která je mistryní tradiční řemeslné výroby Zlínského kraje!
Ochutnejte víno z mirabelek, ledových šípků nebo oblíbené frizzante z bezových květů!
Na super jídlo, na grilování a dobré dezerty, za krásnou atmosférou a za zvířátky jezdíme do Statku Slížany. Statek s hospůdkou a vlastní mlékárnou najdete v podhůří Chřibů.
Ochutnejte výborné kanadské borůvky z farmy pěstované kousek od Kroměříže!
Tady pod pečlivýma rukama rodu Podstatzkých Thonsern roste první vinohrad a s ním také vinařství Chateau Litenčice.
Tohle je Čokoládovna s velkým Č. Pralinky, které tu Tereza vyrábí, mají tenoučkou skořápku, která ukrývá ty nejjemnější ganáže.
Až pojedete přes Záhlinice, malou vesničku kousek od Hulína, zbystřete. Na konci je nenápadná odbočka, za kterou uvidíte štíhlý komín místního pivovaru. Je to neobyčejné místo s neobyčejnou historií.
Maličký kroměřížský pivovárek má velkou duši, kterou stojí za to poznat.
Welness hotel v centru Kroměříže. Domácí pivovar, čokoládovna a pivní lázně.
Cidre99 poznáte na první dobrou, protože není vůbec sladký. S cidery z běžných obchodů nemá moc společného. Suchá a svěží chuť perlivého jablečného vína může zpočátku trochu překvapit.