Dnešní výlet začíná u kostela na Hořansku. Nebo taky Hořensku, jak chcete. Tahle osada patří k Rusavě a uzavírá její východní konec. Jako ovčácký pes tu na stráni stojí kostel Povýšení sv. Kříže s malebnou farou a kolem něj starý sad. Cesta nás odtud vede po modré kolem pastvin a přírodní památky Hořansko. Tady kdysi bývala políčka, po kterých tu zůstaly meze a remízky, pastviny, které dnes zarůstají jalovcem i bučinami. Mezi nimi ještě stojí staré roubené chalupy s křivými střechami a muškáty v oknech.
Jen pár kroků je to na Skalný, místo oblíbené horolezci, Skauty i romantickými dušemi. Z bukového lesa tu čouhají skály pojmenované jako Nevěstčí převisy, Plotna, Zub, Žába, Kůň nebo zcela prozaicky Bezejmenná. Vystoupali jste na horské louky a před vámi se jako třešnička na dortu poprvé otevře výhled na kupoli hostýnského chrámu. Čas od času sem vítr zanese zvuk zvonů. Ostatně o Hostýně si můžete pěkně počíst v našem článku Zvony nad horami.
Ještě kousek po loukách, pak z kopečka mezi stromy a už stojíme na rozcestí Bukovina. Poslední stoupání k rozcestníku Pod Valy a už jsme vlastně na Hostýně. Tentokrát nepřijdete od Vodní kaple a Svaté vody, ale pěkně od silnice, abyste měli po ruce hospodu nazvanou Ovčárna. Třeba se bude hodit, než vystoupáte po schodech k bazilice.
Kdo nečetl článek o Hostýně, honem mu připomeneme, že tu na něj čeká Svatohostýnské muzeum, Bazilika nanebevzetí Panny Marie s téměř pohádkovým oltářem a hvězdnou oblohou pod kupolí. Čeká ho tu také bývalé keltské oppidum, křížová cesta podle návrhu Dušana Jurkoviče a vypracovaná mistry mozaiky z Rako Rakovník. Čeká tu rozhledna Františka Josefa, kaplička Božího hrobu, hostýnská stromořadí a maličké poutní stánečky s dobrotami, růženci i hračkami pro děti. Je to zvláštní místo, které umí vzít za srdce.
Kudy domů? Abychom nešli po stejné cestě, vezměte to po zpět na Bukovinu a uhněte pro změnu po žluté turistické značce, která vás dovede až k vyhlídce Grapy. Odtud můžete pokračovat dál po turistické nebo seběhnout některou z pěšinek a zkrátit si tak cestu přímo na Hořansko. Kostelíček uvidíte už z dálky.
Jasně, na hory je lepší chodit ve dne. Člověk vidí pod nohy, vidí pod kopce a není taková zima. Čas od času je ale fajn vyrazit až potom, co slunko zapadne. Uvidíte hory úplně jiné, než je znáte.
Hostýnské vrchy ukrývají takové krásy, na které jinde nenarazíte. Mezi nimi je i Svatý Hostýn s nádhernou křížovou cestou, kterou pro tohle místo navrhl Dušan Jurkovič. Tohle prostě musíte vidět.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Dnešní výlet začínáme v obci Rusava, v rázovité valašské dědině, kterou obklopují Hostýnské vrchy. Naším cílem je sv. Hostýn a zpět se vydáme opět na Rusavu.