Funkcionalistický kostel sv. Floriána

Kdybyste náhodou někdy projížděli maličkou vesničkou Roštění určitě vás upoutá netradiční kostel, který tu svou elegantní fasádou svítí do krajiny. Kde se tady takový poklad vzal?

Roštění je maličká vesnička, schoulená pod oblými vlnkami předhůří Hostýnských vrchů. Nejblíž je odtud do Kostelce u Holešova, Pacetluk a Rymic. Krajina veskrze pohádková. Roštěnští tu kostel nemají dlouho. Ještě ke konci 19. století chodívali na mši svatou pěšky do Kostelce, původně do kostelíka dřevěného na kopci Holéč, později do kostela zděného, jednolodního a barokního.

I když je Kostelec od Roštění nějakých 2 a půl kilometru, jen si zkuste přijít včas v zimě na hrubou mši. Zvlášť, když jste babička ve vlňáku, pro kterou je to výlet na celý den. Nebo zase naopak když jste farář a máte běhat po celé farnosti od Němčic přes Roštění až po Karlovice. Nebo když jste třeba roštěnský učitel a kostelecký farář vám uloží doprovázet žáky do kostela v neděli a v zasvěcený svátek, abyste dohlédl na jejich vzorné chování, jak se stalo v roce 1889.

Špatné cesty, rozmary počasí a čím dál častější potřeba duchovní služby, kam spadají i křty, pohřby nebo poslední pomazání, vedlo roštěnské k výstavbě kostela vlastního. V roce 1893 tak založili Družstvo sv. Floriána pro zbudování kostela a zřízení duchovní správy v Roštění. Přidali se do něj nejen kostelecký kaplan Václav Rutta a místní nadučitel Hynek Matula, ale také zastupitelé obce v čele se starostou Františkem Drcmanem. 100 nebo 50 zlatých pak do družstva složil kníže arcibiskup olomoucký Theodor Kohn, výměnkáři, rolníci nebo vdova Františka Gajová.

Přestože se sbírky na nový kostel konaly každoročně, trvalo velmi dlouho, než se potřebný obnos na stavbu sešel. Do kraje vtrhla první světová válka a teprve v roce 1929 se se stavbou kostela mohlo začít. Ve dvou dolech v obci se začalo s hašením vápna, lidé darovali cihly a dřevo, zatímco činitelé spolku vybírali návrh kostela. Inspirací jim byly kostely v olomouckém Hejčíně a v Opavě. Vítězným návrhem se stala skica Bóži Dvořáka z Pardubic, kterou sice silně kritizoval památkový úřad v Brně, z čehož si ale roštěnští nedělali velkou hlavou a kostel postavili po svém.

Díky tomu nás dnes v Roštění vítá elegantní a nadčasová stavba funkcionalistického kostela s půlkruhovou apsidou, s předsunutým loubím před vstupem do kostela a věží s ochozem a s reliéfem sv. Floriána. Pro kostel sochu připravil Miloslav Baše z Pardubic, zeť architekta Dvořáka a světce zpodobnil jako římského vojáka s praporem v levé ruce.

To opravdu zajímavé nás ale čeká po vstupu do kostela. Zatímco uvnitř byste čekali odlehčený strohý interiér, který bývá funkcionalismu vlastní, najdete tu neuvěřitelně bohatý svět plný barev a světla. Vstupní atrium má člověka oddělit od světa vnějšího se všemi jeho starostmi. Uvnitř chrámu, ve výšce devíti metrů klene se nad hlavou kazetový strop se šedesáti pestrobarevnými kazetami malovanými ručně. Zdobí je obrazy českých patronů, heraldické znaky a národní ornamenty s duchovními symboly. A pár z nich je věnováno i zakladatelům kostela. Strop, ze kterého až přechází zrak je dílem akademického sochaře a malíře Miloslava Baše, který se postaral i o sochu sv. Floriána na věži.

Kostelu dominuje presbytář s vítězným obloukem, s kazatelnou z karlštejnského mramoru na evangelní straně kněžiště a křížem na epištolní straně. Samotný oblouk s kněžištěm vymaloval v září roku 1950 akademický malíř Ferdinand Adámek z Ostravy – Mariánské hory. Mezi dělníky a rolníky (ano, socialistický realismus), kteří vzhlíží ke Kristu Králi, tu najdeme tváře tehdejších obyvatel obce, např. Ludmily Hejníkové nebo Ladislava Mlčáka.

Oltář, vyrobený z mramoru z Králického Sněžníku a dozdobený mramorem slovenským, kararským a marockým, ukrývá relikviář s ostatky sv. Urbana a Jana Sarkandera, který kázal v nedalekém Holešově.
Na kůru najdeme trochu netradičně i sezení pro kostelní sbor, ze kterého je nádherný výhled na celou kostelní loď. Zatímco gotické kostely umí být chladné a strohé a ty barokní zase tíživě kudrnaté, roštěnský kostel je podobně vřelý a otevřený, jakobyste přišli k dobrým známým do jejich elegantního obývacího pokoje. A možná, že právě s tímto záměrem místní v roce 1933 kostel otevírali.

Historická data v článku vychází z textu „90. výročí posvěcení kostela sv .Floriána v Roštění" od Tomáše Trhlíka.