Kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži: baroko, kam se podíváš

Jsou kostely a kostely. V těch gotických na vás dýchá otevřený prostor s vysokým žebrovím, které se ztrácí někde vysoko nad vámi. V těch barokních jsou zase tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.

Uličky a zákoutí kolem kostela jsou další časovou smyčkou, o kterých jsme si povídali už minule. Všimli si toho i filmaři, kteří tu natáčeli některé záběry seriálu Marie Terezie. Víc o tom v našem článku Filmová Kroměříž.

My jsme sem dnes ale vyrazili za tichem. Pod zdobenými kupolemi chrámu je slyšet jenom kroky po prastaré dlažbě. V lavicích nikdo nesedí a v bočních kaplích na nás shlížejí jen sochy svatých.

Když v 18. století povolal Karel Lichtenstein z Kastelkornu do Kroměříže řád Piaristů, daroval mu kostelík sv. Jana, který stával na místě dnešního chrámu. Potřebám řádu však malý kostelík nemohl stačit, a proto se v roce 1737 pustili do budování nového kostela podle návrhu Ignáce Josefa Cyraniho z Bolleshausu.

Stavba probíhala relativně rychle a už v roce 1750 byl kostel dokončen a pracovalo se na vnitřní výzdobě. A ta zůstala dodnes stejně oslňující jako v 18. století. Klenební obraz nad hlavou zobrazuje Křest Krista, stejně jako obraz nad oltářem.

Po stranách najdete 4 boční oltáře zasvěcené sv. Janu Nepomuckému, Sv. Rodině, sv. Karlu Boromejskému a sv. Josefu Kalasanskému, zakladateli piaristického řádu. Kdo se bude dobře dívat, najde v kostele také pět nástěnných fresek, které zobrazují život Sv. Jana Křtitele.

Až sem půjdete, najděte si chvilku v rušném dni, kterou chcete vyplnit klidem. Ať už jste věřící nebo ne, kostely, jako je tento, působí v dnešní době tajemně, starosvětsky a dokáží navodit ticho v dnešní ukřičené době.