Arcibiskupská garda byla v Česku velkým unikátem. Gardisty byste totiž našli pouze na Pražském hradě, v Českém Krumlově a na Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Gardisté měli nejen strážit zámek a částečně i město, ale plnili také funkci reprezentativní. Existence gardy je doložena už za vlády Karla II. Lichtenštejna – Kastelkorna v 17. století, a dochovala se až do počátku 20. století.
Vojáci Arcibiskupské gardy byli povětšinou ubytováni v prostorách Mlýnské brány. Dodnes se tu dochovala řada detailů z jejich života, které nám otevírá nová expozice. Spolu s rekonstrukcí celého objektu zámku se povedlo tzv. Gardistku zpřístupnit. Do nových prostor se vstupuje po pravé straně samotné Mlýnské brány, která kdysi propojovala zámek s blízkým arcibiskupským gymnáziem a chrámem sv. Mořice.
Oprava objektu Mlýnské brány trvala 4 roky a kromě obnovy fasády, střechy a interiérů bylo mimo jiné zapotřebí přesunout z prostor brány trafostanici, která našla nové místo na rohu ulic Na Kopečku a Malý val, pár kroků od brány.
Po uzoučkých schodech vystoupáte do patra, kde najdete kuchyň se spižírnou, strážní místnost s replikami původních gardistických uniforem i kanceláří velitele gardy. V horním patře pak uvidíte noclehárnu i zbrojnici se zbraněmi, které ke gardistům neodmyslitelně patřily. V gardě běžně sloužilo 20 až 30 gardistů, kteří měli na starosti stráž u zámecké brány, občas i výpomoc s pořádkem ve městě, pokud to bylo potřeba. Gardisté patřili k nejnižším vrstvám služebnictva. Většinou však pocházeli ze selských rodů okolních hanáckých dědin a služba na zámku jim mezi Hanáky zajišťovala slušnou prestiž.
Zajímavostí je mimo jiné i deník Bedřicha Fialy, který ke gardě nastoupil v roce 1909. Reprint deníku si můžete pořídit ke vstupence a začíst se tak do života gardistů na počátku 20. století. Doporučujeme projít si nejen Gardistku, ale nahlédnout také na veduty města, které jsou k vidění v chodbě spojující Mlýnskou bránu se zámkem. Mísí se tu historický pohled na Kroměříž s pohledem moderním ve velmi zajímavé kombinaci.
Expozici v Mlýnské bráně si můžete projít samostatně, bez průvodce. Navštívit Gardistku můžete celoročně od 7. června 2024 v otevírací době zámku.
Zvolte si místní zámek jako výchozí místo pro poznávání okolních panských sídel!
Tady pod pečlivýma rukama rodu Podstatzkých Thonsern roste první vinohrad a s ním také vinařství Chateau Litenčice.
Panské sídlo v podhůří Hostýnských vrchů se otevírá po rekonstrukci.
Původně šlechtické sídlo sloužilo i jako střední škola s internátem a teď se rozhoduje o jeho osudu.
Nádherný Zámek Zdounky vás okouzlí svým anglickým parkem i tichým šarmem, který zámku vtiskli současní majitelé.
Jestli se chcete opravdu pokochat krajinou, udělejte si výlet na zříceninu Nový Šaumburk v Hostýnských vrších. Moc se o něm neví, takže tu pravděpodobně budete sami.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.