Však my víme, že vy víte, že jsme se tady o Kurovicích už bavili. Je to přesně to místo, kde je ten nejkrásnější lom. Na koupání i na obdivování zázraků přírody. Ony ty Kurovice jsou vlastně taková malá nenápadná vesnička. Leží tak trochu kousek od všeho a jen tak omylem sem nezabloudíte.
Vřele ale doporučujeme zabloudit sem schválně. Třeba po koupačce v lomu. Stranou vesnické návsi tu stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Jdete s námi dál?
Tak tedy pozor na hlavu. Zárubně tady nejsou vysoko. Spolu s místním kastelánem a správcem Martinem Malinou vcházíme na nádvoří uprostřed hradu. Kolem se zvedají neomítnuté kamenné stěny, všude jsou pytle s cementem, kyblíky a desky. Na hradě se pracuje prakticky non-stop. Dostat se sem proto můžete jen v době, kdy se tu konají Historické dny a jiné akce. Nebo když se ohlásíte předem, aby se nestalo, že přijdete k úhoně.
Hrad tu stojí od 13. století a pro historiky je neuvěřitelně cenným dokladem slohů a historického vývoje. Zatímco dnes je to kompaktní stavba, která vypadá jako celkem pravidelný kvádr, kdysi dávno to byla obdélníková budova se samostatně stojící věží. Kolem dokola se ještě dodnes dochovaly zbytky opevnění, kamenné rámy oken na strohé kamenné fasádě upozorňují na stavební úpravy, kterými hrad prošel za všechna ta staletí.
Není divu, že dnes hrad vypadá jinak. Po staletí si jej lidé přizpůsobovali životu. Bydlely tu šlechtické rody, ale v době nedávno minulé tu byly také obecní byty. Dovedete si asi představit, jak to teď uvnitř vypadá.
Občanské sdružení Tvrz Kurovice má s opravami plné ruce práce. Postupně se snaží hradu navrátit jeho původní gotickou čistotu a strohost, opravuje sály, střechu, schodiště, okna, přístěnky i dlažbu. A právě při těchto pracích tu nedávno našli něco jedinečného. Pod vrstvami omítek objevili židovské nápisy, které svědčí nejen o tom, že tu Židé bydleli, ale také o tom, že se po hradu mohli volně pohybovat, a že jim tedy nebyla vězením ale domovem. Alespoň na nějaký čas. Nejspíš tu našli útočiště Židé z východní Evropy, kteří prchali před krvavým povstáním. Hrabě Jan z Rottalu v té době potřeboval nové pracovní síly a uprchlíky nejspíš ubytoval přímo v Kurovicích.
Pečlivě vyvedené nápisy ale nejsou jediným svědectvím jejich pobytu. V prvním patře nad schody, v místě, které byste snadno přehlédli, i kdyby vás na ně někdo upozornil, je nápis další, objevený nedávno. Dětskou rukou ve výšce metr nad zemí tu stojí: Napsal Jochanan, syn Šimšona. Jestlipak za to taky dostal nějakou za ucho?
Kurovický hrad má před sebou ještě dlouhou cestu. Postupné odkrývání stavebních nánosů, přístavků a přístěnků ještě zabere spoustu času. Bude ale krásně sledovat, jaká tajemství se v jeho zdech, sklepeních a výklencích ještě objeví.
Zvolte si místní zámek jako výchozí místo pro poznávání okolních panských sídel!
Tady pod pečlivýma rukama rodu Podstatzkých Thonsern roste první vinohrad a s ním také vinařství Chateau Litenčice.
Panské sídlo v podhůří Hostýnských vrchů se otevírá po rekonstrukci.
Původně šlechtické sídlo sloužilo i jako střední škola s internátem a teď se rozhoduje o jeho osudu.
Nádherný Zámek Zdounky vás okouzlí svým anglickým parkem i tichým šarmem, který zámku vtiskli současní majitelé.
Jestli se chcete opravdu pokochat krajinou, udělejte si výlet na zříceninu Nový Šaumburk v Hostýnských vrších. Moc se o něm neví, takže tu pravděpodobně budete sami.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury