Není to tak dávno, kdy se tu prášilo na vycpané veverky a lahve se škeblemi rybničnými naloženými v láku. V Muzeu Kroměřížska si ale řekli, že by takové město, jako je Kroměříž, mělo mít svou vlastní a důstojnou expozici, vyhrnuli si rukávy a pustili se do rekonstrukce.
Dnes tu proto najdete novou expozici nazvanou Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948. Je moderní, hravá, hýbe se a dělá zvuky. Autorka expozice Markéta Mercová tu velmi citlivě vypravuje příběh malého velkého města optikou významných událostí historie.
Jako první proto usedáte do lavic ústavodárného sněmu, který v Kroměříži zasedal na přelomu let 1848 a 1849. Vedle vás sedí osobnosti, jako je František Palacký, a rokují o směřování českých zemí. Dozvíte se tady, jak důležitou událostí tento summit pro Kroměříž byl, kdo sem přijel, kde se významní účastníci ubytovali a jak tento sněm prospěl modernizaci města. A také proč byl zrovna tady, stranou hlavního dění.
Ve vedlejší místnosti na vás čekají majestátní figuríny císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra III, kteří se v Kroměříži setkali v roce 1885. Z ptačí perspektivy si tu prohlédnete ty největší kroměřížské památky, ale dozvíte se také o tom, jak v Kroměříži podnikala první žena v realitách a jak se tu vůbec osvíceným ženám vedlo.
Celou expozici propojují zaniklé památky, které se nesmazatelně vepsaly do historie města. Z ústavodárného sněmu k setkání císařů vás převede řetězový most, k historii ženských spolků zase zaniklá brána, k válečným událostem pak most, který za války vyhodili Němci do povětří. V poslední místnosti na vás tak čekají nejen dobové uniformy nebo šaty vězenkyně koncentračního tábora Mauthausen, ale také projekce na zničenou synagogu nebo audionahrávky v báni zámecké věže.
Sama autorka expozice Markéta Mercová má velkou radost z toho, že se do přípravy nové expozice povedlo zapojit také studenty kroměřížského gymnázia, se kterými ve studiu nahrávali audionahrávky k poslechu, ale kteří se také občas zapojují do komentovaných prohlídek nebo průvodcovství výstavou.
Nová expozice je připravena s velkou vášní a láskou ke Kroměříži, plná drobných a pečlivě vybraných detailů, které vám poodhalí roušku historie, a také s nadhledem, moderně a stylově. Musíme bez přehánění říct, že se opravdu povedla.
Muzeum v Kroměříži je bezbariérové a nabízí řadu haptických prvků pro nevidomé.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Rodinné muzeum plné starých pokladů v malebné vísce na okraji Chřibů.
V Rymicích opravili dlouho chátrající hospodářký dvůr. Barokní památka nádherně uzavřela komplex lidových staveb a tvrze a je nádherným místem, které rozhodně musíte navštívit.
Objevte všechny hádanky a vzpomeňte si na příběhy, na které jste už zapomněli.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Marně si teď lámeme hlavu, jestli už jsme viděli hezčí skanzen.
Představujeme vám dnes světově unikátní, geniální a nepochopený časostroj Jana Lindušky, ukrytý v Muzeu Kroměřížska.
Tentokrát se podíváme Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Nenápadné muzeum schované vedle hlavní nádražní budovy v Kroměříži nás doslova nadchlo.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.