Prázdniny v Květné zahradě Kroměříž

Kdy jste naposledy byli v Květné zahradě v Kroměříži? A byli jste tam už s dětmi? Kromě bludiště, králičího kopce, 244 metrů dlouhé kolonády, kdy můžete na jednom konci slyšet, co říká člověk na konci druhém,  je budou v Květné zahradě bavit i zajímavé programy ušité na míru potřebám právě dětí, aby unikátní zahradu poznali jinak, hravě a zábavně. 

My jsme se rozhodli vyzkoušet středeční program Hravá Květná zahrada, který vede náš oblíbený Petr Hudec, autor stejnojmenné dětské knihy, nebo některá z jeho šikovných kolegyň - Hana Poková nebo Hana Šimordová. Pan Hudec se edukační činnosti v Květné zahradě pod Národním památkovým ústavem věnuje dlouhodobě, výsledkem jeho práce je již zmíněná kniha pro děti, ale i tvorba a vedení prázdninových programů. Byla to tedy sázka na jistotu, protože knihu Tajemství Libosadu milujeme. 

Sraz účastníků je na tento středeční program v 10:00 hod. v Čestném dvoře a program trvá asi hodinu a půl. Program je součástí vstupného do zahrady, jen je třeba se nahlásit na pokladně. Pan Hudec nebo některá z jeho kolegyň přijede s vozíčkem napěchovaným zajímavými pomůckami, jako jsou kuželky či zvláštní hudební nástroje. Dobrodružství může začít!

Dětem jsou srozumitelnou a stručnou formou představeny historické milníky tohoto unikátního zahradního díla, a to na dobových obrázcích formou otázek a odpovědí. Spousta faktů je přirovnávána k činnostem a věcem našeho současného běžného života, děti si tedy lépe představí, jak to asi v době 17. století v období baroka, vlastně bylo a proč si biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna přál mít výstavní zahradu právě tady.

To už se ale přemisťujeme kolem starobylých habrů, které hrají zásadní roli i v knize (hlavnímu hrdinovi našeptávají, co má udělat), do Holandské zahrady. Tady to kvete, voní a bzučí! Dětem jsou představeny rostliny, bylinky i citrusovníky i způsob, jakým se o ně zahradníci starají a co se s nimi děje v zimě. Samozřejmě si  můžeme přivonět a také hádat, do kterých jídel se  bylinky přidávají. 

Naše další kroky vedou ke Lví fontáně, kde se dozvíme, jakým způsobem jsou kašny v zahradě napájeny vodou. Praktická ukázka nesmí chybět!

A to už jsme jen kousek od kolonády, jedné z dominant Květné zahrady. Tady se schováme do stínu a děti si podle instrukcí namalují vlastní mapu zahrady, aby se tady příště neztratili.

Na samém konci kolonády dříve byla fontánka s tryskající vodou, to už je bohužel minulostí, ale díky hudebním nástrojům, které pan Hudec s sebou vozí, si vodu trochu připomeneme.

A teď zlatý hřeb programu - bludiště! Děti dostanou na výběr, jestli chtějí do kruhového nebo čtvercového bludiště, vybíráme kruhový a jdeme se ztratit. Naštěstí každý našel cestu ven, tak můžeme pokračovat. Ve čtvercovém bludišti se pobavíme v jeho středu, kde je "bludiště" číselné. Věděli byste, jak se z něj dostat? Nás pan Hudec musel navést, ale příště už to zkusíme sami!

Dostali jsme nakonec doporučení, kam se ještě v Květné zahradě vydat, protože jsme zdaleka nestihli zahradu projít celou, ale to vůbec nevadí, v rámci vstupného na program můžeme zůstat v zahradě libovolně dlouho a poznat ji ještě více. My si ještě necháme podepsat knížku Tajemství Libosadu a jdeme pátrat po místech, která z knihy známe. Třeba zažijeme podobné dobrodružství jako hlavní hrdina Robert.

Naše tipy:

• Zahradní herna u Králičího kopce - každé prázdninové pondělí od 10 do 15 hodin, těšit se můžete na skládačky, hříčky i tvoření
• Květná zahrada s průvodcem - denně, vstupné 220 Kč (běžné vstupné na volnou prohlídku Květné zahrady je 180 Kč)
• Květná zahrada s komentovanou prohlídkou Rotundy - denně od 9 do 16 hodin, vstupné 220 Kč (běžné vstupné na volnou prohlídku pouze Květné zahrady je 180 Kč)
• Kniha Tajemství Libosadu - 210 Kč (k dostání také v NJ - 250 Kč), koupíte na pokladně Květné zahrady, ke koupi také v Turistickém informačním centru na náměstí (vedle radnice) v ceně 270 Kč (ČJ) a 270 Kč (AJ, NJ)

Kroměříž vlastnili olomoučtí biskupové (později arcibiskupové) od první čtvrtiny 12. století. Kroměřížský zámek a zahrady využívali především jako letní rezidenci k prezentaci šlechtického postavení a oddávali se zde svým zálibám a odpočinku. V srpnu 1664 přichází do Kroměříže, města zpustošeného třicetiletou válkou, biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který se rozhodl, že zámek přemění na reprezentativní sídlo včetně zahrady vybudové podle tehdejších trendů. Pro nedostatek volných ploch v blízkosti zámku situoval novou zahradu za hradby města do prostoru staré štěpnice u osady Štechovice. Květná zahrada je dnes jedinou dochovanou zahradou tohoto typu. Ostatní zahrady založené v témže období zanikly nebo byly postupně upraveny v jiném uměleckém slohu. Stejnému osudu unikla Květná zahrada tím, že se časem proměnila na kuchyňskou zahradu tvořící zázemí pro postupně se rozvíjející zahradu Podzámeckou.
Unikátní zahradní stavby a vysoké tvarované stěny byly po staletí udržovány v původní podobě díky úctě dalších biskupů a arcibiskupů k dílu jejich předchůdce a díky povědomí o vysoké umělecké hodnotě zahradního ceklu. Od druhé poloviny 20. století pak byla zahrada postupně obnovována do podoby, jakou pravděpodobně měla v době svého založení. Květná zahrada byla společně se zámkem a Podzámeckou zahradou v prosinci 1998 zapsána na Seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.