Vejvanovského ulice kdysi bývala hlavní vstupní třídou do centrální části města Kroměříže. I proto si ji továrník Ignác Lorenz vybral pro stavbu unikátního domu, který se brzy stal výkladní skříní města. Lorenz, původně opavský rodák, který pracoval jako strojník v cukrovaru, se do Kroměříže přestěhoval v roce 1887. V Hulínské ulici odkoupil budovy č. 185/5 a 261/7 a založil tu podnik nazvaný První kroměřížská strojírna a slévárna. Od počátku se však spíš než slévání věnoval opravám zemědělských strojů a později také výrobě unikátních stabilních motorů, které se brzy dodávaly do celého světa. V roce 1909 Ignác Lorenz umírá a jeho dílo přebírá syn Ignác mladší. A ani on se neštítí obchodu. Velmi dobře se zná s továrníkem Tomášem Baťou ještě z dob, kdy budoucí továrník prodává papuče na trzích. Ignácův podnik překonává těžké roky i hospodářskou krizi, dodává do Argentiny, Bavorska, Maďarska, Polska, Portugalska, Rakouska, Podkarpatské Rusi i Jihoafrické Unie. To všechno až do zestátnění v roce 1948. Z vily rodinu vystěhovali, vnuci původního zakladatele Harry a Vratislav nesměli studovat a naopak byli nasazeni k Pomocným technickým praporům, tedy z filmu Černí baroni nechvalně známým “pétépákům”. Stavěli letiště v Českých Budějovicích, vršovickou nemocnici, veřejné budovy v Mimoni, Hradci Králové nebo Přerově.
V domě ve Vejvanovského ulici v Kroměříži mezitím byla ubytovna pro dělníky podniku Magneton, pod který Lorenzův závod přešel. Později tu byla školka a cukrárna. S podivem je, že se zachovala jak velká část vnitřních dispozic, tak unikátní hala s krbem, schodiště s odlehčeným geometrickým reliéfy i interiérové dveře a kování.
I díky tomu si dnes můžete dát v Lorenz Café kafe nebo snídani v unikátní atmosféře první republiky. Prosklená rohová výloha láká k posezení za studených zimních rán, kdy odtud můžete se šálkem voňavého čaje vzdorovat venkovnímu mrazu, v létě zase nabízí dům příjemný chládek od letního vedra venku. Dáte si tu výběrovku, drink, limonádu, ale taky perfektní snídani. To, co máme na kavárnách fakt rádi, je tady samozřejmostí – vlastní kuchyně pro dezerty, pečení, polévky. Nejvíc tu prý frčí makronky, ale ve vitríně běžně najdete cheescakes, dorty, dezerty, zákusky a taky něco bez lepku nebo mléka.
Lorenz Café je oáza. Prvorepubliková elegance nádherného domu, super prostředí pár kroků od Podzámecké zahrady a poctivá cukrařina, na kterou sem budete rádi chodit. Doporučujeme udělat si tady ze všedního rána ráno sváteční, dopřát si snídani a jenom tak být.
Příjemná kroměřížská kavárna, která podporuje lokální pěstitele a věnuje se udržitelnosti!
V Kroměříži si nenechte ujít návštěvu pražírny a ochutnejte supr kafe na Riegrově náměstí!
Domy, do kterých se vchází z nároží v sobě mají cosi ze starých časů, z hostinců s obrázkem císařpána na zdi a z doby, kdy se nespěchalo.
Naprosto dokonalé wafle. Na sladko i na slano. Snídaně, brunch, oběd i večeře. Výběrová káva.
Tohle je Čokoládovna s velkým Č. Pralinky, které tu Tereza vyrábí, mají tenoučkou skořápku, která ukrývá ty nejjemnější ganáže.
Horká a voňavá káva, domácí koláče, čaje, quiche, víno. A rakvičky. A polévky.
Welness hotel v centru Kroměříže. Domácí pivovar, čokoládovna a pivní lázně.
Přijďte si do centra Kroměříže posedět u kávičky, domácích dortů a vymazlených zákusků!
Malebná a útulná kavárna s nádechem historie jen pár kroků od kroměřížského zámku.
Ruch města najednou utichne, nejsou slyšet auta projíždějící po hlavním tahu, na stromech cvrlikají ptáci a kroky se rozléhají na kamenné dlažbě malého náměstíčka.