Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Zámek Hoštice: kam chodila psát hraběnka Dubská

Stranou rušných cest, daleko od míst prošlapaných nohami turistů, na začátku staré kaštanové aleje, stojí v romantickém parku nenápadný zámeček. Najdete ho v Hošticích, vesničce na Kroměřížsku, která se jmenuje stejně jako dějiště naší nejslavnější agrokomedie. Právě tenhle nenápadný zámek byl útočištěm Marie von Ebner Eschenbach, hraběnky Dubské. Její jméno u nás známé není. V Rakousku ho zná každé malé dítě. Kdo byla hraběnka Dubská a proč do nenápadné vísky mířily autobusy plné turistů?

Kdybyste si chtěli udělat výlet po zámcích Hříběcích hor, pěkně byste se prošli. Téměř každá druhá vesnička ukrývá zámek, zámeček nebo panské sídlo. Někde honosné a krásně opravené, jinde drobné a čekající na pracovité ruce nových majitelů. Už jsme si tu spolu povídali o zámcích ve Zdislavicích, Koryčanech, Litenčicích nebo Zdounkách. Dnes otevíráme branku do zámeckého parku v Hošticích.

Hoštice patří k nejstarším obcím na úpatí nevelké Litenčické pahorkatiny. Jejich srdcem byla už někdy ve 12. století tvrz, později přebudovaná na zámeček. Kolem něj časem vyrostla vesnička s kostelem, s nedalekými Zdislavicemi zámek dodnes pojí starobylá a velmi malebná alej s kaštany a ořešáky, která na jaře nádherně kvete a na podzim hýří pestrými barvami. Až do 17. století byl nynější zámek tvrzí, která však prošla barokní přestavbou. V 18. století se Hoštice se zámkem a statkem Ferdinanda Geisslerna staly “poutním místem” zemědělců a chovatelů z celé Evropy. Zámecký pán s velkou vášní pro chovatelství a šlechtitelství tu mimo jiné vyšlechtil speciální plemeno jemnovlných ovcí, které v době napoleonských blokád nahradily nedostupné španělské ovce merino. Z jeho výzkumů čerpal i J. G. Mendel.

Na jejím začátku, za kovanou bránou, stojí v nevelkém parku malebný patrový klasicistní zámeček. A právě starou alejí sem pravidelně chodívala hraběnka Marie Dubská. Hoštice jí byly útočištěm, ve kterém se mohla věnovat své největší vášni. Psaní. A věřte, že v polovině 19. století to pro ženy nebyl ani trochu typický koníček.

Marie Dubská se narodila 13. září 1830 ve Zdislavicích. Její dětství bylo poznamenáno ztrátou maminky, která zemřela krátce po porodu. Možná i proto Marie utíkala z reálného světa do kouzelného světa příběhů a románů, které z ní udělaly jednu z nejslavnějších německy píšících autorek své doby. Její otec František neviděl rád, že se jeho dcera věnuje něčemu tak neženskému a frivolnímu, jako je psaní románů. Mladá Marie proto často chodívala do Hoštic, kde se psaní mohla věnovat naplno. Hoštická alej a okolní krajina byla častým svědkem jejích procházek a toulek.

“Nemusela jsem psát, abych mohla jíst. Musela jsem psát, abych mohla žít.” Marie von Ebner Eschenbach

V 18 letech se provdala za svého bratrance Mořice von Bener Eschenbach, který v té době pobýval v nedalekých Lysicích. Jako vdanou paní ji osud zavál do Louky u Znojma, do Vídně, do Paříže a na řadu dalších míst. Kromě šlechtických a rodinných povinností se věnovala kultuře, psala divadelní hry a proslavily ji romány z venkovského prostředí, ve kterých se vrací hlavně na Moravu, domů do Zdislavic a jejich okolí.
A právě do míst, kde se odehrávaly její nejslavnější literární díla, dříve jezdily zájezdové autobusy z Rakouska. Navštívili krásnou knihovnu v Lysicích, která nese jméno slavné autorky, Hoštice i Zdislavice, kde stojí rodinná hrobka s jejími ostatky. I vy se můžete vydat v jejích stopách. V parku hoštického zámku dodnes stojí její busta. Na podstavci je vyobrazena rytina z jejího románu Obecní dítě. Její část byla v minulosti odřezána a později objevena v křoví nedaleko zámecké branky. Zlodějům se asi pronesla.

A Hoštický zámek? Až do roku 1948 patřil rodině Dubských. Události konce války, kdy se v zámku v rychlém sledu střídali partyzáni s nacisty, zachytili Jindřich Ocásek a Václav Pešl v knize V dvojím ohni z roku 1974 nebo ve filmu Oddíl Chřiby 1945 z roku 1947, který byl nedávno v Austrálii digitalizován. Mimo jiné zachycuje i dramatické zatčení německého generálmajora Dietricha von Müllera. Zajímá-li vás tato událost více, můžete si o ní přečíst ve Sborníku velehradském č.1/2023 s názvem Krajem Veligradu, který si můžete pořídit v kroměřížském knihkupectví.

Po válce byl hoštický zámeček zabaven. Jeho vybavení bylo částečně odvezeno na zámek v Buchlovicích a od roku 1952 sloužil jako Národní škola pro nápravu vad řeči. Po roce fungování byl přeměněn na dětský domov, který tu fungoval až do roku 1996. Dnes je zámek v soukromých rukách, natáčela se tu řada filmů a seriálů. Mezi nimi Četnické humoresky nebo Četníci z Luhačovic, Znamení koně, Můj strýček Archimedes nebo některé scény z historického seriálu Marie Terezie.

Hoštický zámek dnes přístupný není, ale do parku můžete nahlédnout přes mřížoví zámecké brány. Doporučujeme spojit výlet sem s procházkou jírovcovou alejí ke kapličce Na Strašné nebo až do nedalekých Zdislavic. Cestou, kterou kráčívala hraběnka Dubská.

Na prohlídce zámku a okolního parku se můžete domluvit individuálně na e-mailu: luksik.petr@post.cz
Vstupné dobrovolné. 

  • Zámek Hoštice: kam chodila psát hraběnka Dubská

    76813 Hoštice
  • Veřejnosti nepřístupné.

V okolí také najdete