Židé ostatně v Kroměříži žili od 14. století. Zpočátku jedna jediná židovská rodina. To když král Jan Lucemburský povolil zasídlení Židů také v jiných než královských městech. Biskupská Kroměříž tak poprvé otevřela své brány Židům, kteří tu pak žili, obchodovali, provozovali řemesla, vyráběli víno a půjčovali peníze po několik dalších staletí.
Židovské dějiny v českých zemích byly stejně pohnuté, jako všude jinde na světě. Když byli Židé vyhnáni z královských měst, našli útočiště v městech, která patřila církvi. Mezi nimi tedy také v Kroměříži. Pod biskupskou ochranou tu mohli bez obav obchodovat a pracovat. Za tuto ochranu však platili vysoké poplatky. Kroměříži se v 17. století přezdívalo Hanácký Jeruzalém a stala se nejvýznamnější židovskou obcí na Moravě.
Po třicetileté válce, kdy v Kroměříži žili Židé pouze jako chudí domkáři, se sem začaly stěhovat židovské rodiny z Vídně, které udržovaly čilé obchodní styky s celým světem. V 36 domech v ulicích Malá a Velká Židovna (dnes Tylova a Moravcova ulice) žily desítky židovských rodin, podle návrhu architekta G. P. Tencally byla dokonce postavena raně barokní židovská radnice.
Zároveň tu ale začal bujet antisemitismus a tak tu na konci 17. století vyrostla separační zeď, která oddělovala židovské město od zbytku Kroměříže, a která se na noc zavírala řetězem. Její část s výklenky, ve kterých dříve byly barevné obrazy, tu stojí dodnes a je to právě ona, kolem které procházíte, pokud se vydáte kolem kostela do Tylovy ulice.
Naši cestu po židovských stopách Kroměříže můžeme začít právě tady. Zvláštní atmosféra, jakou tento kousek města má, vás možná překvapí. Sejděte po několika schůdcích na roh Tylovy ulice a vydejte se dolů kolem bývalých židovských domů až ke staré židovské radnici v Moravcově ulici. Před ní skloňte hlavu a podívejte se na kameny zmizelých, které tu připomínají posledního kroměřížského rabína Joachima Astela a jeho rodinu, kteří zahynuli v Osvětimi.
Od židovské radnice pokračujte dolů ulicí až na Komenského náměstí. Tady odbočte doprava a podívejte se na budovu Kulturního domu. Právě tady stávala od roku 1909 synagoga, postavená v novorománském slohu s orientálními maurskými prvky.
Zdroj: Faceboková stránka Retro Kroměříž, pohlednice
V roce 1942 ji nacisté vyhodili do povětří a dnes ji připomíná památník kroměřížským obětem holocaustu od Olbrama Zoubka.
V Kroměříži najdete celkem 9 kamenů zmizelých. V centru města, ve Vodní ulici, byl v roce 2014 odhalen první z nich. Připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa.
Bývalá Brandova kavárna, na místě dnešní prodejny Baťa. Zdroj: Facebooková stránka Retro Kroměříž
Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí. Emil Brand byl v roce 1942 deportován do Terezína a již se do svého města nevrátil.
Další kameny jsou v Kollárově ulici a připomínají rodinu lékaře Felixe Pressera. Osud židovské rodiny Presserů se bohužel podobá řadě jiným z doby holokaustu. Lékař Felix Presser zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v roce 1940, jeho žena Bedřiška a synové Petr a Tomáš ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku v roce 1942. Nejmladšímu Tomášovi byly pouhé 4 roky. Neprovinili se ničím, než svým původem.
Domy, do kterých se vchází z nároží v sobě mají cosi ze starých časů, z hostinců s obrázkem císařpána na zdi a z doby, kdy se nespěchalo.
Tenhle kostel je jako vystřižený z Erbenovy Kytice, a kdyby se někde měly znovu natáčet Svatební košile, mělo by to být tady. Sám uprostřed polí, obehnaný vysokou zdí, kolem ani živáčka.
Torzo nedokončené dálnice, která měla protínat celé Československo, byste dnes našli v chřibských lesích. Velkolepou stavbu z předválečných let dnes připomínají zarůstající betonová torza mostů, náspů
Secesní vodní elektrárna Na Strži stojí jen pár kilometrů od centra Kroměříže. Kdysi to býval technický unikát a dodnes je to krásné místo na procházku.
Drobná lesní kaplička nad potůčkem u obce Roštín zve k procházce a tichému rozjímání.
V Rymicích opravili dlouho chátrající hospodářký dvůr. Barokní památka nádherně uzavřela komplex lidových staveb a tvrze a je nádherným místem, které rozhodně musíte navštívit.
Poctivé pivo z kroměřížského pivovaru, který letos slaví 10 let fungování.
Výborná káva, dezerty a wafle na různé způsoby v centru Kroměříže!
Prohlédněte si sklepy staré přes 700 let, i sbírku dubových sudů, ve kterých dozrává mešní víno!
Objevte všechny hádanky a vzpomeňte si na příběhy, na které jste už zapomněli.
Jestli se chcete opravdu pokochat krajinou, udělejte si výlet na zříceninu Nový Šaumburk v Hostýnských vrších. Moc se o něm neví, takže tu pravděpodobně budete sami.
Vysoko nad horami ční do okolí štíhlá rozhledna. V zimě se na ní třpytí ledové krusty námrazy, v létě je to přívětivé místo s nádherným výhledem na Hostýnské vrchy.
Libosad, neboli Květná zahrada, patří k těm nejkrásnějším místům, jaké můžete v Kroměříži navštívit. Vydejte se sem na procházku jen tak nebo na komentovanou prohlídku zahrady či unikátní rotundy.
V Kroměříži je toho tolik, co navštívit. Jak se tady neztratit a dozvědět se více? Poradí vám turistické mapy s průvodci nazvané Kroměříží po svých.
Barokní zámek s interiéry, které vezmou dech, komponované zahrady s romantickými pavilony, zákoutími, altány a rybníky, kolem kterých se můžete toulat celý den.
Našli jsme nebe a to nebe je v Holešově. Jmenuje se Eklér a (nejen) podle nás je to zjevení, jakých na Moravě není moc. Sem musíte zajít.
Nenápadné muzeum schované vedle hlavní nádražní budovy v Kroměříži nás doslova nadchlo.
Voní to tu po pomerančích. Je tu horko, vlhko a křičí tu andulky a papoušci. Kde že to jsme? Ve sklenících Květné zahrady v Kroměříži. Právě teď tu jako každý rok kvetou nadýchané květy kamélií.
Jedinečné místo a novogotický skvost, kam stojí za to vypravit se na kole nebo procházkou. Uvidíte, že vás jeho ohromnost ohromí. A právem.
Elegantní a interaktivní expozice představuje sto let rozkvětu malého, ale významného města. Historii Kroměříže od roku 1848 po rok 1948 vypravuje výstava Kroměříž v soukolí dějin 1848 - 1948.
Hostýnské vrchy ukrývají takové krásy, na které jinde nenarazíte. Mezi nimi je i Svatý Hostýn s nádhernou křížovou cestou, kterou pro tohle místo navrhl Dušan Jurkovič. Tohle prostě musíte vidět.
Tohle je Čokoládovna s velkým Č. Pralinky, které tu Tereza vyrábí, mají tenoučkou skořápku, která ukrývá ty nejjemnější ganáže.
Nenápadný obchůdek v centru města, ze kterého se line vůně kávy. To je rodinná Pražírna Kroměříž
Představujeme vám dnes světově unikátní, geniální a nepochopený časostroj Jana Lindušky, ukrytý v Muzeu Kroměřížska.
V barokních kostelech jsou tisíce kudrlinek, zlatých pilastrů, zdobených soch a kupolí, že nevíte, kam se podívat dřív. A takový je i kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži.
Hospoda s velkorysou zahrádkou, sklep, ve kterém se dá udělat večírek, svatba nebo meeting a citlivě zrekonstruovaný hotel s pokojíčky s vysokými matracemi a decentním interiérem.
Hluboko mezi kopci leží kouzelná valašská vesnice Rusava. Je tu něco tajemného, co vás nutí zastavit se, koukat kolem a chvilku jenom nasávat místní starobylou atmosféru.
Horká a voňavá káva, domácí koláče, čaje, quiche, víno. A rakvičky. A polévky.
Není mnoho moravských měst, které by se mohly pyšnit takovým množstvím filmových záběrů, jako Kroměříž. Vzpomenete si na všechny záběry, které se tu točily?
My, co rádi jíme, víme, že jedním z nejdůležitějších jídel je snídaně. A kam vyrazit na snídani nebo brunch v Kroměříži? Do legendární Ztracenky, do kavárny a bistra Matiné.
Kroměříž. Památky UNESCO, nádherné zahrady, muzeum, kavárny, architektura. Kde začít a na co nezapomenout?
Koryčany jsou městečkem doslova prastarým. Až půjdete z náměstí Masarykovou ulicí, zpomalte své kroky a dobře se rozhlédněte. Právě tady se psala koryčanská historie jiným písmem – hebrejštinou.
Kdo by to byl do Koryčan řekl, že ukrývají tolik krás? Pokud máte někde v rukávu piknikový koš, je nejvyšší čas ho vytáhnout.
Na náměstí v Hulíně najdete maličkou cukrárnu Polárka. S dobrou kávou, se zmrzlinou a domácími dorty.
Do Pravčic se jezdí na povidla, na slaďoučkou pálenku, ale taky do muzea. Nahlédnout do světa, ve kterém žili naši dědové, a kde byl každý klásek požehnáním.
Jen kousíček od Kroměříže leží vesnička Velké Těšany. Je odtud krásný výhled na Chřiby na jedné straně a na Hostýnky na straně druhé. Ten úplně nejkrásnější výhled je ale od větrného mlýna.
Velmi zajímavý, byť smutný příběh o spící krásce, která čeká na probuzení v tak trošku zapomenuté zahradě...
Malebná a útulná kavárna s nádechem historie jen pár kroků od kroměřížského zámku.
Dominantou kroměřížských panoramat je dozajista gotický chrám sv. Mořice, jehož žebroví po večerech láme paprsky sklánějícího se slunce.
Záhlinice jsou vesnička, která by mohla stát modelem pro obraz hanáckých dědin. Širé pláně všude kolem, ukázkově rovné ulice se selskými domy na návsi, s kapličkou, hasičárnou a starou hospodou.
Ruch města najednou utichne, nejsou slyšet auta projíždějící po hlavním tahu, na stromech cvrlikají ptáci a kroky se rozléhají na kamenné dlažbě malého náměstíčka.
Jedním z nejhonosnějších sídel našeho regionu je bezesporu holešovský zámek. Čtyři křídla barokního zámku se prolínají s parkem, který dává tušit, že kdysi to bylo velkolepé dílo zahradní architektury
Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy.
Jestli v Hostýnkách existuje místo, kam rozhodně musíte, jsou to kopce Troják a Tesák.
Kdysi tady býval zámecký pivovar. Pak školka, pak sklad. A teď? A teď je tady restaurace, kde se vaří z opravdových surovin a maggi v kuchyni nejspíš nepotkáte.
Do Černé kaple jsme kdysi zabloudili úplnou náhodou a od té doby na ni nemůžeme zapomenout.
Jestli nás něco baví, jsou to příjemná překvapení, na která narážíme při toulání po kraji. Trafika Jitky Rajnohové mezi ně rozhodně patří.
Do Komárna vjíždíme starou lipovou alejí, míjíme model hradu, obecní úřad, hasičárnu, funkcionalistickou kapli, hřbitov…počkat. Kaple z červených cihel? Co tady dělá?
Taky jste jako malí milovali vláčky? Modely vláčků, velké lokomotivy, mašiny, stroje…jestli vám ještě pořád zrychluje tep, máme pro vás dneska článek o někom, kdo svoji vášeň pro vláčky dotáhl daleko.
Bylo to epochální, citlivé a krásné. Skvěle provedená expozice, skromně schovaná v průjezdu, nekřičí a neláká. Přesto je to místo, které vám na pár vteřin vezme dech.
Cidre99 poznáte na první dobrou, protože není vůbec sladký. S cidery z běžných obchodů nemá moc společného. Suchá a svěží chuť perlivého jablečného vína může zpočátku trochu překvapit.
Čistý a moderní interiér jakoby maličko skrýval kouzlo starého koloniálu. To bude asi těmi dózami plnými oříšků, voňavých čajů a kávových zrnek.
Střílky. Na první pohled taková nenápadná víska někde uprostřed Chřibů. Na pohled druhý tu objevíte hned čtyři místa, pro která stojí za to se sem vydat.
Jedna z nejlepších kaváren ve městě. Jednoduchý princip postavený na skvělé kávě, poctivých dezertech, atmosféře a sem tam nějaké té hudbě v podloubí domu ze 17. století tak nějak perfektně funguje.
Tentokrát se podíváme Kroměříži tak trochu pod sukně. Půjdete s námi?
Stranou vesnické návsi v Kurovicích stojí středověký hrad. Kromě toho, že byste se z něj mohli učit historické stavební slohy, je to taky hrad plný tajemství. Pojďte s námi dál.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn.
Až pojedete přes Záhlinice, malou vesničku kousek od Hulína, zbystřete. Na konci je nenápadná odbočka, za kterou uvidíte štíhlý komín místního pivovaru. Je to neobyčejné místo s neobyčejnou historií.
Na hradu Cimburk si můžete připadat jako v jordánské Petře. Obklopeni kamením a tajemnými příběhy.
Na kraji Koryčan, pod oblými kopci Chřibů, leží nenápadný kemp. Pod košatými větvemi borovic tu stojí řady stanů, mezi stromy visí houpací sítě a pod kopcem také pár obytných aut.
Rozhlížíme se po synagoze a tiše vnímáme zvláštní atmosféru, která tu na nás působí.
Starosvětská kavárna se krásně hodí k poklidné holešovské atmosféře.
Teď v předjaří je uvnitř docela chladno, ale po celá čtyři staletí tady žhnula kovářská výheň.
Stojí tu pyšně a honosí se opravdu nadčasovým architektonickým řešením.
Radost a nadšení z kvalitních výrobků, nadčasový design a poctivá ruční výroba. To, co kdysi nastartoval Michael Thonet a jeho synové, je TONu vlastní do dnes.
Mlsná nás zlákala na domácí dorty do cukrárny Amadeus, která leží v přízemí, ale abychom vás neochudili o zážitek z celého domu, prošli jsme si pěkně i hotel a hostel.
Vzpomínka na legendární horskou chatu, která 29.1.2022 bohužel vyhořela.
Nikde ani stopa po tom, že bychom podobné zařízení brzy potřebovali. Snad to tak i zůstane.
Maličký kroměřížský pivovárek má velkou duši, kterou stojí za to poznat.
Je to přesně ten typ hospody, kam si chcete udělat výlet v neděli v poledne...
Ranč Kostelany stojí na krásném místě s vyhlídkou na obliny Chřibů, a také na čerstvě vysazené ovocné sady trnek a třešní.
Kdysi dávno pletl košíky každý v Morkovicích . S proutím to uměly snad i batolata a byla to taková malá česká košíkářská velmoc.
Hledáte místo, kam si vyrazit takhle v neděli odpoledne? Místo, kde bude něco dobrého na zub, kde bude na co koukat a kde je pořád kam zajít? Tak v tom případě vítejte na Bunči!
Až někdy budete v Bystřici pod Hostýnem a budete mít pocit, že byste nutně potřebovali kávu, čaj nebo něco dobrého, zastavte se v kavárně U Růženky.
Kurovický lom je...no, jak by řekla naše babička: Neco nádhernýho.
Marně si teď lámeme hlavu, jestli už jsme viděli hezčí skanzen.
5 km, 2 hodinky a krásná procházka, kterou zvládnou i děti. Rozhledny, mlýny a statky - to je Lebedov.
Když udeří vedra, je nejkrásnější zašít se na bystřickou plovárnu. Voda je tu průzračná a chladná, kolem voní borovice, na kterých pryskyřice praská letním žárem.
