Kroměříž | Židovské město

Přehled
Fotogalerie

Procházíte-li v Kroměříži kolem majestátního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, možná si všimnete zvláštní zdi, která se tyčí na východní straně za kostelem. Ulička, kterou procházíte, byla kdysi důležitým místem a zeď, nazývaná jako ohradní nebo separační, oddělovala dva světy. Svět křesťanský a židovský. Za ní se rozprostíraly ulice Malá a Velká Židovna, které byly svědky řady pohnutých událostí.

Židé ostatně v Kroměříži žili od 14. století. Zpočátku jedna jediná židovská rodina. To když král Jan Lucemburský povolil zasídlení Židů také v jiných než královských městech. Biskupská Kroměříž tak poprvé otevřela své brány Židům, kteří tu pak žili, obchodovali, provozovali řemesla, vyráběli víno a půjčovali peníze po několik dalších staletí.

Židovské dějiny v českých zemích byly stejně pohnuté, jako všude jinde na světě. Když byli Židé vyhnáni z královských měst, našli útočiště v městech, která patřila církvi. Mezi nimi tedy také v Kroměříži. Pod biskupskou ochranou tu mohli bez obav obchodovat a pracovat. Za tuto ochranu však platili vysoké poplatky. Kroměříži se v 17. století přezdívalo Hanácký Jeruzalém a stala se nejvýznamnější židovskou obcí na Moravě.

Po třicetileté válce, kdy v Kroměříži žili Židé pouze jako chudí domkáři, se sem začaly stěhovat židovské rodiny z Vídně, které udržovaly čilé obchodní styky s celým světem. V 36 domech v ulicích Malá a Velká Židovna (dnes Tylova a Moravcova ulice) žily desítky židovských rodin, podle návrhu architekta G. P. Tencally byla dokonce postavena raně barokní židovská radnice.

Zároveň tu ale začal bujet antisemitismus a tak tu na konci 17. století vyrostla separační zeď, která oddělovala židovské město od zbytku Kroměříže, a která se na noc zavírala řetězem. Její část s výklenky, ve kterých dříve byly barevné obrazy, tu stojí dodnes a je to právě ona, kolem které procházíte, pokud se vydáte kolem kostela do Tylovy ulice.

Naši cestu po židovských stopách Kroměříže můžeme začít právě tady. Zvláštní atmosféra, jakou tento kousek města má, vás možná překvapí. Sejděte po několika schůdcích na roh Tylovy ulice a vydejte se dolů kolem bývalých židovských domů až ke staré židovské radnici v Moravcově ulici. Před ní skloňte hlavu a podívejte se na kameny zmizelých, které tu připomínají posledního kroměřížského rabína Joachima Astela a jeho rodinu, kteří zahynuli v Osvětimi.

Od židovské radnice pokračujte dolů ulicí až na Komenského náměstí. Tady odbočte doprava a podívejte se na budovu Kulturního domu. Právě tady stávala od roku 1909 synagoga, postavená v novorománském slohu s orientálními maurskými prvky.

Zdroj: Faceboková stránka Retro Kroměříž, pohlednice
V roce 1942 ji nacisté vyhodili do povětří a dnes ji připomíná památník kroměřížským obětem holocaustu od Olbrama Zoubka.

V Kroměříži najdete celkem 9 kamenů zmizelých. V centru města, ve Vodní ulici, byl v roce 2014 odhalen první z nich. Připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa.

Bývalá Brandova kavárna, na místě dnešní prodejny Baťa. Zdroj: Facebooková stránka Retro Kroměříž
Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí. Emil Brand byl v roce 1942 deportován do Terezína a již se do svého města nevrátil.

Další kameny jsou v Kollárově ulici a připomínají rodinu lékaře Felixe Pressera. Osud židovské rodiny Presserů se bohužel podobá řadě jiným z doby holokaustu. Lékař Felix Presser zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v roce 1940, jeho žena Bedřiška a synové Petr a Tomáš ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku v roce 1942. Nejmladšímu Tomášovi byly pouhé 4 roky. Neprovinili se ničím, než svým původem.