Zámek Bystřice pod Hostýnem: Za výtvarným uměním, keramikou i nábytkem

Nádhernou platanovou alejí podél potoka přicházíte k bystřickému zámku. Neobyčejná stavba s pohnutými osudy patřila za Loudonů k nejkrásnějším místům Moravy. Dnes tu najdete zajímavé sezónní výstavy, expozici historického ohýbaného nábytku, keramiky 18. a 19. stol. s pracovnou spisovatele Františka Táborského a expozici napoleonských vojáků.

Zámecký komplex v Bystřici pod Hostýnem je místem, kam můžete vyrazit s celou rodinou. Dámy se pokochají zámeckou noblesou, keramikou nebo výstavami, které se tu pravidelně pořádají, pánové budou zase nadšeni z expozice o napoleonských vojácích. Tohle všechno je s bystřickým zámkem pevně spjato.

„Tati, co to tady tak voní,“ protírá si rozespalé oči mladý zámecký pán, který se přišoural za tatíčkem do skleníku. „To je ananas, Arnošte,“ odvětil zamyšleně botanik shrbený nad zkypřenou hlínou. „A…co?“ odvětil chlapec. „A….neptej se tak hloupě a podej mi skicák, tohle ještě nikdo v Rakousku neviděl,“ odbude ho otec. Chlapec se neochotně klackuje pro skicák a cestou si brumlá něco o tom, že taková hloupá kytka přece nemůže mít úspěch. Píše se 19. století a Olivier Loudon právě vštěpuje svému synovi lásku k botanice.

Zámek, který patříval pánům z Víckova, Lobkovicům i Rottalům (o těch jsme si povídali v Holešově, pamatujete?), nejvíc proslavili Loudonové a Loudony zase Gideon Ernst, slavný vojevůdce, císařský polní maršálek a generál. Jeho prasynovec Olivier byl prvním loudonským majitelem bystřického zámku. Jeho vášeň pro botaniku a umění rozkvetla v zámeckém parku. Oranžerie neměla na celé Moravě konkurenci a park se stal jedním z divů okolí.

Dnes se do parku můžete podívat jedině oknem. Od 30. let 20. století park vlastní Armáda ČR a skleníky, oranžerii i zimní zahradu nahradily vojenské objekty, naplněné zdravotnickým materiálem a technikou. Proto bude možná lepší obrátit zraky zpátky dovnitř. Ve východním křídle prvního poschodí je výstava historického ohýbaného nábytku, který odkazuje na místní tradici a zakladatele slavné továrny Michaela Thoneta. Ten udělal z Bystřice město a později jí dal i světový věhlas. Rozum zůstává stát nad tím, jak je možné dřevo ohýbat, kroutit a tvarovat. Krásný kus práce.

V létě tu bývají sezónní výstavy místních umělců, ostatně právě tady pracoval také Hanuš Schwaiger nebo František Ondrúšek. V přízemí zámku je malebná výstava keramiky, dokonce i té, která se vyráběla přímo v Bystřici pod Hostýnem. Doplňuje ji také pracovna spisovatele Františka Táborského, který jako by si odtud jen odskočil ke svému domku na Kamenci a co nevidět se vrátí pro brýle a vycházkovou hůl.

Bystřické cechy – mapuje podhostýnská řemeslnická sdružení

To, co nadchne chlapce a nejen je, bude expozice napoleonských vojáků. V bývalé kapli najdete upomínku na drsné podmínky polního lazaretu, nablýskané uniformy a huňaté čepice, které budou možná větší než nejmenší členové vaší výpravy. Najdete tu prapory, střelné zbraně i dobové nálezy a drobnosti z bitvy u Slavkova. Až oči přecházejí.

Zámek má ještě jednu tvář, zatím odvrácenou od lidí. Horní patro čeká, až jej po dlouhých letech zase někdo opraví a vrátí mu život. Bývaly tady pokoje panstva, kanceláře vojenské správy, dnes je tu prázdno a tapety se pomalu a tiše odlupují ze stěn. Snad se brzy povede i tuhle část bystřického zámku oživit stejně dobře, jako se to povedlo s těmi ostatními. Návštěvu bystřického zámku ale neodkládejte, bude vás to tam bavit všechny, slibujeme.

  • Zámek Bystřice pod Hostýnem: Za výtvarným uměním, keramikou i nábytkem

V okolí také najdete