Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Ve svátečním kroji

  • Datum konání:22.1. - 22.4.2025
  • Organizátor:Muzeum Františka Skopalíka v Záhlinicích
  • Místo konání:Muzeum Františka Skopalíka, Záhlinice 24, Hulín
  • Telefon:603860128
  • E-mail:muzeum.zahlinice@mkchulin.cz
Úvodní obrázek článku

Od středy 22. ledna do úterý 22. dubna 2025 si můžete v Muzeu Františka Skopalíka v Záhlinicích prohlédnout výstavu slavnostních hanáckých krojů na fotkách Lenky Vaculínové. 

Fotky vytvořila Lenka Vaculínová a Folklorní soubor Haná Přerov pro účely publikace o přerovských krojích. Fotili v krásném prostředí kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Vsi. Nechejte se unést nádherou krajek, spodniček, fěrtůšků a výšivek, které Hanáci nosili při těch nejslavnostnějších příležitostech. 

Kromě této výstavy najdete v muzeu aktuálně vystavenu řadu předmětů i součásti krojů, o kterých vám zasvěceně popovídá vedoucí muzea Václava Navrátilová. Můžete si tu celoročně prohlédnout třeba Záhlinický betlém, který byl dříve umístěn v místním kostele. Jeho stáří se odhaduje na 100 let. 

Řada předmětů a dokumentů se nyní váže k tzv. selský jízdám. 

"Selské jízdy vznikly v polovině 19. století jako projev vlastenecky laděných emancipačních snah v prostředí české a moravské vesnice. Nejsilnější jezdecké selské spolky se utvořily na Podbrdsku, na Moravském Slovácku a v Podkrkonoší. Hlavní náplní těchto selských spolků (bandérií) bylo provozování jezdeckého sportu a celkový zájem o chovatelství koní. Tato činnost nemalou měrou pozdvihovala u sedláků sebevědomí, dále v nich posilovala smysl pro pořádek, autoritu a disciplínu. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 došlo k úzké provázanosti selských bandérií s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu. Mnozí z vedoucích činitelů jezdeckých selských spolků se stávali zároveň čelnými představiteli agrárníků na regionální i celorepublikové úrovni. Spolupráce s agrárníky dospěla k vytvoření organizačního rámce těchto uskupení v tzv. Ústředí selských jízd. Selské jízdy dále úzce spolupracovaly s Československou obcí sokolskou, se Střeleckými jednotami a ministerstvem národní obrany, které jim poskytovalo maximální podporu. Všeobecně byla jízda na koni chápána jako součást branných sportů. Není tedy divu, že během druhé světové války byly Selské jízdy zakázány a prohlášeny za organizaci nepřátelskou německé říši. Po skončení druhé světové války přívrženci Selských jízd počítali s jejich rychlou obnovou, KSČ se však postavila proti s očerňující rétorikou, že jde o branný sbor nepovolené Republikánské strany. Teprve Nejvyšší správní soud jim dal za pravdu a existenci a činnost Selských jízd povolil. Venkov se chystal navázat na předválečnou tradici vlastenectví a lásky k rodné půdě. Komunisté však od počátku usilovali o rozbití stávající venkovské komunity a o potlačení projevů vlastenectví. Nechanické události se tak staly zkouškou bezpečnostních složek na blížící se únorový převrat roku 1948."

(Zdroj: JIRÁSEK, Z.: Nechanická aféra. Státní okresní archiv, Hradec Králové 1992., převzato z webu Ústavu pro studium totalitních režimů)

Kromě řady knih, dokumentů, pozvánek na akci selské jízdy si můžete prohlédnout třeba kabátek zvaný kajda, který byl součástí stejnokroje, nebo tzv. palcát, kterou získali vítězové v některé z disciplín na závodech selských jízd.