6. výstavní blok

• Datum konání:12.7. - 29.9.2024
• Organizátor:Galerie Pekelné sáně
• Místo konání:Galerie Pekelné sáně, Malý Val 1552, Kroměříž
• Telefon:+420603869388
• E-mail:info@pekelnesane.cz
• WWW:www.pekelnesane.cz

Foto: Galerie Pekelné sáně

Kroměřížská galerie Pekelné sáně srdečně zve na 3. výstavní blok tohoto roku, který opět nabídne 4 výstavy českých umělců. Na společné výstavě představí své práce Argišt Alaverdyan s Lukášem Karbusem, ve 2. výstavním sále nás do svého magického světa zavede Dana Sahánková, sál č. 3 i exteriér galerie opanují enigmatické sochy Ondřeje Filípka a sál č. 4 bude věnován pracím mladého brněnského výtvarníka Jana Schulze.

Sál. č. 1: Argišt Alaverdyan a Lukáš Karbus | Malé nekonečné vesmíry
Pro tvorbu Argišta Alaverdyana (1991) i Lukáše Karbuse (1981) je charakteristická specifická imaginace a precizní formální provedení, které se u každého z obou autorů pojí s odlišnými východisky, tématy i malířskou, resp. kreslířskou technikou. Jejich společná výstava tak ukáže různé přístupy k abstraktní malbě a k obrazovému prostoru. Malby inspirované fluidním světem technologií a počítačových her tvoří zajímavý dialog s abstraktními krajinami z vrstvených geometrických útvarů.

Sál č. 2: Dana Sahánková | Až se kořeny propletou
Velkoformátové kresby Dany Sahánkové (1984) jsou protkány fragmenty každodenní skutečnosti, snovými výjevy a útržky podvědomí, které se v průběhu tvorby pod jejíma rukama samovolně formují. Na obrazové ploše najdeme florální a zvířecí motivy, mezi nimiž se občas objeví i postavy bez tváří, převzaté ze starých obrazů či soch. Architektonické prvky sem sice vnáší ozvuk racionálních systémů geometrie a perspektivy, než ale stihnou bezhraniční prostor kreseb zcela domestikovat a orámovat, jsou vzápětí opět zrušeny a popřeny.

Sál. č. 3 a exteriér galerie: Ondřej Filípek | Možná vás znám
Výstavu, jež svým názvem akcentuje intuitivní způsob Filípkovy tvorby, pojal sochař jako místně specifickou instalaci, která prostupuje dvěma výstavními sály. Od abstraktních objektů vede pozornost diváka ke stylizovaným figurálním sochám, které ve své osamělosti působí jako statické monumenty, neschopné navázat mezi sebou jakýkoli vztah. Jako by figury byly stlačovány nějakými neznámými silami do uzavřené blokovité formy. Pnutí tvaru je místy dovedeno až na hranici snesitelnosti a přetlak a napětí soch jsou rozvíjeny i jejich materiálovým zpracováním.
Kurátorkou těchto tří výstav je Martina Mrázová.

Sál č. 4: Jan Schulz | Musím popadnout dech
První samostatná výstava mladého brněnského výtvarníka, který se vyznačuje suverenitou, řemeslnou zručností a důrazem na specifickou estetiku. Zajímavé je, že autor pracuje v časově ohraničených etapách v lehko rozlišitelných stylech, a přes svůj mladý věk jich stihl projít již několik. Výstava Musím popadnout dech nabízí ukázku jeho posledního období. Pro ně jsou charakteristické obrazy ultramarínově modrých krajin doplněné o zdobné dřevořezby. Ty jsou vyvedeny z lipového dřeva a jsou založeny na myšlence dekonstrukce rámu. Schulz vychází z úvah českého filosofa Miroslava Petříčka o významu rámu pro vnímání reality a posouvá je svým vlastním způsobem dále.
Kurátokar: Martina Šišková

Výstavní blok doplňuje publikace s kurátorskými texty, které témata jednotlivých výstav dále rozšiřují a doplňují.