České země uprostřed Evropy

Foto: Městské kulturní středisko Holešov

Zámek Holešov otevřel výstavu zaměřenou na témata a historické souvztažnosti mezi českými zeměmi a dalšími regiony Evropy v období aktuálního předsednictví České republiky v Radě EU. Kontakty českých zemí s evropskými zeměmi, hospodářské i kulturní, dokumentují kromě jiných archiválií početné mapy a plány období 17. – 19. století uložené v Národním archivu. Prezentované archiválie tvoří jedinečnou součást evropského kulturního dědictví. 

„Jedná se o akci, která plně respektuje programovou linii UNESCO a žádoucí formou propaguje povědomí o paměťových institucích v rámci Doporučení z roku 2015 o zachování a zpřístupnění dokumentárního dědictví včetně digitálního,“ řekl vedoucí tajemník České komise pro UNESCO PhDr. František Med, MBA.

Tematicky se výstavní projekt zaměřuje na dva základní okruhy. První představuje didakticky pojaté vazby, které nás někdy vydělují a jindy spojují s Evropou, jíž jsme součástí. Každé z pěti vybraných témat (hranice, lesy, montana – nerostné bohatství, řeky a vodní díla, doprava, architektura a urbanismus) poukazuje na vazby s některou sousedící evropskou zemí, ale zároveň má přesah do širšího evropského prostoru. I takové je dědictví tolik vzpomínané a občas i trochu zatracované Habsburské podunajské monarchie, promítnuté do aktuální i nedávné současnosti. Informace obsažené v kartografických archiváliích jsou ideálním prostředkem pro vyjádření a pochopení takových vzájemných vazeb.

Druhý okruh výstavy naopak prezentuje to, co české země ve svém vývoji a Česká republika v současnosti přinesly a přinášejí Evropě a v jaké se tak děje podobě a formě. Není samozřejmě reálné prostorově představit vše, co by bylo možné považovat za evropské či světové kulturní dědictví, tudíž je nutné pro stěžejní část výstavy sáhnout pouze k vybranému reprezentativnímu „vzorku“. Staly se jimi po zásluze národní hřebčín Kladruby nad Labem s chovnou stanicí koní českého plemene starokladrubských koní, dále lázeňství, které si vydobylo uznání a získalo světový věhlas i za oceánem a konečně ojedinělý stavební sloh „barokní gotika“, nedílně spjatý s působením geniálního architekta té doby Jana Blažeje Santini-Aichla.

Výstava se koná od 5. září do 15. listopadu v arkádách zámku. Je volně přístupná od úterý do neděle od 9 do 16 hodin.

12. října v 17 hodin jste srdečně zváni na přednášku Dr. Steinové z Národního archivu, která se uskuteční v Sala terreně.