S karimatkou za tajemstvím neznámých mistrů

Foto: Městské kulturní středisko Holešov

Muzejní nocí v pátek 19. května začne na holešovském zámku série večerních komentovaných prohlídek nástropních maleb s karimatkami a čelovkou. Tímto zážitkovým způsobem si veřejnost poslechne příběhy starověkých bájí, které jsou tématem maleb, ale také jejich historický a umělecký rozbor. Návštěvníky budou provázet holešovští muzejníci.

První večer si lidé mohou vybírat ze dvou časů – ve 20 a 21 hodin. Pořadatelé zároveň upozorňují, že kapacita je omezena a je nutné se rezervovat předem v zámeckém informačním centru. Buď telefonicky 571 160 890 nebo e-mailem mic@mks-holesov.cz. Doporučujeme, aby si vzali karimatky s sebou.
Další prohlídky se budou konat 27. června., 12. a 28. července, 3. a 15. srpna, 8. a 27. září a 20. a 28. října 2023. Časy budou postupně zveřejňovány na webu Městského kulturního střediska Holešov www.holesov.info, jeho instagramových profilech @zamekholesovofficial a @visitholesov a na facebooku @MKSHolesov.cz

Nástropní malby holešovského zámku nemají ve střední Evropě obdoby, díky rozsahu a v kombinaci s bohatými barokními štuky se jedná o mimořádný soubor. Holešovské muzeum se letos rozhodlo téma přiblížit lidem a zpracovat do formy výstavy. Ta se koná až do 29. října v prvním patře zámku, v části věnované muzeu. Návštěvníkům nabízí možnost si téma předem, ale i po návštěvě večerních prohlídek prostudovat.

To, co dnes na stropech zámku vidíme, jsou přemalované původní malby, přičemž historikové zatím nemají informace, aby odhadli, kolik vrstev je vlastně překrylo. Je však jisté, že původní malby jsou dílem mistrů, které v 17. století do Holešova povolal hrabě Jan z Rottalu. Jako reprezentant jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších šlechtických rodů na Moravě si přál vybudovat reprezentativní sídlo. Jsou známy pohyby, a dokonce i účetní deníky italských štukatérů, kteří se na tomto nevídaném díle podíleli. Zda byli autoři maleb také Italové, dnes zůstává utajeno. Stejně jako skutečnost, jak jejich původní dílo vypadalo. Naopak téma, které zpracovali, je zřejmé – obrazy na stropech ve většině případů znázorňují ilustrace k příběhům z Ovidiova díla Metamorfózy. Menší část tvoří homérské a biblické příběhy a alegorie živlů a umění. Malíři, kteří stropy holešovského zámku vymalovali, se inspirovali slavnými předlohami renesančních až barokních mistrů, jako byli Ital Paolo Veronese a Vlámové Jacob Jordaens a Anthonis van Dyck.

Další zajímavé novinky z regionu najdete v sekci AKTUALITY.