Historické hodiny v Holešově zdobí zámecký prohlídkový okruh

Vídeňské automaty zdobí od letošní návštěvnické sezony prohlídkový okruh Po stopách Wrbnů v holešovském zámku. Jedná se o historické hodiny ze sbírek místního muzea, které muzejníci nechali zrestaurovat během zimních měsíců. 

Vzácné vídeňské automaty z poloviny 19. století stojí ve společenské místnosti hraběcího rodu především jako ukázka špičkové hodinářské práce. Kdysi odbíjely každých patnáct minut a rozpohybovaly tak ciferník. Proto se označují výše zmíněným slovem „automaty“.
„V přírůstkové knize o nich bohužel nemáme žádnou zprávu, proto nevíme, jak se do Holešova dostaly,“ říká správkyně muzejních sbírek Renée Rudolfová s tím, že hodiny sice neukazují správný čas ani neodbíjejí, ve výjimečných situacích je ale průvodkyně může „postrčit“, aby bití aspoň předvedly.

Prohlídkový okruh holešovským zámkem je v dubnu otevřený pouze o víkendech, od 1. května až do konce září se však otevírací doba rozšíří i na všední dny kromě pondělků. Výjimkou jsou májové pondělky 1. a 8. května, kdy se vedení zámku rozhodlo turistům památku zpřístupnit.

Prohlídkový okruh Po stopách Wrbnů od roku 2022 navazuje na původní okruh, který vedl salou terrenou a prvním patrem se sestavou reprezentativních sálů piana nobile charakteristickou pro barokní architekturu. Prohlídku rozšířil o hraběnčinu ložnici, společenskou místnost a lovecký salonek. K zařízení místností byl použit zapůjčený nábytek a obrazy od rodiny Dohnalových, která zámek získala v restituci a následně prodala městu, a také ze zámků Jaroměřice nad Rokytnou a Náměště nad Oslavou. Velké kusy empírového nábytku muzejníci doplnili předměty ze sbírek muzea. V ložnici hraběnky Elvíry Wrbnové stojí za povšimnutí třeba kosmetický stolek s dózami a pudřenkami ze skla a stříbra. Pocházejí z toaletního neceséru, který byl kdysi nedílnou součástí každé dámy na cestách. Zajímavé jsou také dobové fotografie Wrbnů či jejich osobní předměty.

Bezpochyby nejpozoruhodnější vystavený předmět je reliéf výjevu Zmrtvýchvstání Ježíše Krista vyrytý do lastury. Hrabě Jelačić si ji v roce 1860 přivezl z Jeruzaléma, což lze vyčíst na její druhé straně. Podle muzejníků se na holešovský zámek dostala buď jako dar, nebo jako konfiskát přílepských hrabat ze Seilernu. Je ovšem také možné, že ji Jelačić prodal.